Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Pomocí přístroje FORCAST na vysloužilé létající observatoři Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (SOFIA) získali astronomové spektra v oblasti středního infračerveného záření ze čtyř asteroidů typu S (bohaté na silikáty): Iris, Parthenope, Melpomene a Massalia. Získali data, která jsou jednoznačně připisována molekulární vodě na dvou asteroidech Iris a Massalia.
„Asteroidy jsou zbytky z procesu tvorby planet, takže jejich složení se liší v závislosti na tom, kde ve sluneční mlhovině vznikly,“ řekla Anicia Arredondo, planetární výzkumnice z Jihozápadního výzkumného institutu. „Obzvláště zajímavá je distribuce vody na asteroidech, protože to může vrhnout nové světlo na to, jak byla voda dodávána na Zemi.“
Bezvodé nebo suché křemičitanové asteroidy se tvořily blízko Slunce, zatímco ledové materiály se nacházejí dále od zdroje tepla. Pochopení polohy asteroidů a jejich složení nám říká, jak byly materiály ve sluneční mlhovině distribuovány a jak se vyvíjely od svého vzniku. Distribuce vody v naší Sluneční soustavě poskytne pohled na distribuci vody i v jiných planetárních soustavách, a protože voda je nezbytná pro veškerý život na Zemi, bude řídit, kde hledat potenciální život jak ve Sluneční soustavě, tak také mimo ni.
„Na asteroidech Iris a Massalia jsme detekovali charakteristiky, které jsou jednoznačně připisovány molekulární vodě,“ řekla Anicia Arredondo. „Náš výzkum jsme založili na úspěchu týmu, který našel molekulární vodu na sluncem zalitém povrchu Měsíce. Mysleli jsme, že bychom mohli použít observatoř SOFIA k nalezení tohoto spektrálního podpisu i na jiných tělesech.“
SOFIA detekovala molekuly vody v jednom z největších kráterů na jižní polokouli Měsíce. Předchozí pozorování Měsíce i asteroidů detekovala určitou formu vodíku, ale nedokázala rozlišit mezi vodou a jejím blízkým chemickým příbuzným, hydroxylem. Vědci detekovali zhruba ekvivalent 355 mililitrů vody zachycené v krychlovém metru půdy rozprostřené po měsíčním povrchu, chemicky vázané v minerálech.
„Na základě šířky čar spektrálních prvků je množství vody na asteroidu v souladu s množstvím vody na Měsíci zalitém sluncem,“ řekla Anicia Arredondo. „Podobně na asteroidech může být voda také vázána v minerálech a také adsorbována silikáty a zachycena nebo rozpuštěna v silikátovém impaktním skle.“ Údaje ze dvou slabších asteroidů, Parthenope a Melpomene, byly příliš zašuměné, než aby bylo možné vyvodit definitivní závěr.
Přístroj FORCAST zjevně není dostatečně citlivý, aby detekoval spektrální čáry vody, pokud je přítomna. S těmito zjištěními však vědci využívají vesmírný teleskop Jamese Webba, aby zhodnotili jeho přesnou optiku a vynikající poměr signálu k šumu k prozkoumání více cílů.
„Provedli jsme počáteční měření pro další dva asteroidy s Webbovým teleskopem během cyklu dva,“ řekla Anicia Arredondo. „Máme další návrh pro příští cyklus, abychom se podívali na dalších 30 cílů. Tyto studie rozšíří naše chápání distribuce vody ve Sluneční soustavě.“
Studie byla publikována v Planetary Science Journal.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/asteroid-water-12684.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí