Rover Perseverance od NASA se chystá dokončit maraton

Rover NASA s názvem Perseverance pořídil toto selfie při pohledu na skalní výběžek s názvem Arathusa. Snímek je složen ze 61 jednotlivých záběrů pořízených 11. března 2026. Arathusa může časově předcházet vzniku kráteru Jezero, většího krajinného útvaru, který Perseverance zkoumá.

Rover Perseverance se nacházel na místě s názvem „Lac de Charmes“ (Jezero kouzel), když pořídil svůj nejnovější autoportrét. Jezero Charmes, neboli Lake Charmes, je nádrž ve Francii. Je to přezdívka založená na skutečnosti, že rover zkoumá starověké paleojezero. Podle neformální konvence tým roveru pojmenovává lokality a útvary podle témat, přičemž tématem jsou jezera a vodní toky.

Oblast Lac de Charmes leží západně od okraje kráteru Jezero. Tato oblast obsahuje některé z vědecky nejzajímavějších útvarů, které rover Perseverance prozkoumal. Může obsahovat nejstarší horniny, se kterými se rover setká, a také megabreccie. Megabreccie jsou masivní úlomky hornin, které byly vymrštěny do vzduchu dopadem starodávného masivního meteoritu do oblasti Isidis Planitia před 3,9 miliardami let.

Rover Perseverance právě dokončil obroušení a analýzu skalního výchozu s názvem Arathusa, když pořídil toto kompozitní selfie. Na nejvyšším balvanu je na snímku vidět světlejší kotouček po broušení. Jedná se o největší vzdálenost, kterou rover urazil od svého přistání v kráteru Jezero v únoru 2021.

„Tento snímek jsme pořídili, když se rover nacházel na ‚Divokém západě‘ za okrajem kráteru Jezero – nejdál na západě, kde jsme byli od doby, kdy jsme před něco málo přes pěti lety přistáli v Jezeru,“ řekla Katie Stack Morganová, vědkyně projektu Perseverance v JPL NASA. „Právě jsme obrousili a analyzovali výchoz ‚Arathusa‘ a rover se nacházel na místě, které poskytovalo skvělý výhled jak na okraj kráteru Jezero, tak na terén vně kráteru.“

Perseverance obrušuje horniny před studiem, aby bylo vidět, co je pod povrchem. Obroušení je také běžná technika v geologii na Zemi. Odstraňuje vnější vrstvu, která je po miliardy let pozměněna zvětráváním, vystavením radiaci a marťanské atmosféře. Je to jako čistit okno před pohledem skrz něj a Perseverance tak lépe vidí původní složení horniny. Není to nic jiného než to, co by geolog udělal se svým kladivem. V tomto případě tým Perseverance zjistil, že Arathusa je pravděpodobně starší než kráter Jezero a obsahuje vyvřelé minerály.

Mars je pustá, větrem ošlehaná planeta, ale přítomnost Perserverance ji trochu oživuje, i když je to jen robot.

Perseverance vytvořil připojené panorama oblasti Arbot s vylepšenými barvami ze 46 samostatných snímků. Stopy roveru jsou vidět, jak mizí v pozadí vpravo. Pro netrénované oko je na snímku vidět pouze obyčejná skála a prach. Ve skutečnosti se však jedná o jednu z geologicky nejbohatších oblastí, která obsahuje rozmanité druhy hornin.

Stejně jako na Zemi jsou některé starověké horniny z hlubin zemské kůry přirozeně obnažené, což vědcům dává příležitost studovat složení nitra planety. Pokud jsou ostrohranné horniny megabrekcie, pravděpodobně byly vymrštěny z hlubin pod povrchem Marsu masivním nárazem.

„Studium těchto skutečně starověkých hornin roverem je zcela novou kapitolou,“ řekla Stack Morganová. „Tyto horniny – zvláště pokud pocházejí z hlubin kůry – by nám mohly poskytnout poznatky platné pro celou planetu, například zda na Marsu existoval magmatický oceán a jaké počáteční podmínky z něj nakonec udělaly obyvatelnou planetu.“

Rover Perseverance bude v oblasti Arbotu brousit a zkoumat další horniny. Po dokončení se přesune do oblasti zvané „Gardevarri“. Gardevarri jasně odhalila olivín, který se tvoří při vysokých teplotách hluboko uvnitř planet. Olivín je primární složkou zemského pláště a jeho studium odhaluje mnoho o historii naší planety.

Studium marťanského olivínu může nejen osvětlit sopečnou historii planety, ale také obsahuje uhličitany, které se tvoří v přítomnosti vody. Studium marťanského olivínu tedy může odhalit informace o vodní minulosti planety. Přítomnost olivínu byla ve skutečnosti jedním z důvodů, proč byl Perseverance do této oblasti vyslán.

Po návštěvě Gardevarri by tým mohl vyslat rover na místo zvané „Singing Canyon“ („Zpívající kaňon“). Nachází se zde více starobylé horniny, která je vždy vědecky cenná.

Perseverance téměř dokončil maraton. Urazil 42 kilometrů a maraton měří 42,195 km. Dalším milníkem by mohl být ultramaraton. Neexistuje žádná jednotně definovaná délka ultramaratonu, ale nejkratší, kterou může mít, je 50 km.

„Vzhledem k poznatkům čtyř předchozích misí roverů tým Perseverance vždy věděl, že naší misí je maraton a ne sprint,“ řekl Steve Lee, úřadující manažer projektu Perseverance v JPL. „Téměř jsme dosáhli maratonské vzdálenosti. Naše selfie možná ukazuje, že rover je trochu zaprášený, ale jeho krása je víc než jen povrchní. Perseverance je ve skvělé formě, protože pokračujeme v našich průzkumech a postupujeme do ultramaratonové vzdálenosti.“

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/nasas-perseverance-rover-is-about-to-finish-a-marathon

autor: František Martinek