Rezavé meteority na Marsu a přítomnost vody

Rezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority – může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.

Pojízdná vozítka Spirit a Opportunity donedávna objevily tři železné meteority, jejichž lesklý kovový povrch vyčníval nad prachem pokrytým terénem.

Nyní robot Opportunity objevil dalších 6 kandidátů na meteority v oblasti pojmenované Meridiani Planum. Vypadají jeden jako druhý. Vědecké přístroje na robotu včetně Mösbauerova spektrometru naznačují, že se jedná o kamenná tělesa obsahující minerály železa jako je kamacit (FeNi) a troilit (FeS), které jsou přítomné v meteoritech nalezených na Zemi.

„Jsme velmi natěšeni vyhlídkami na nalezení meteoritů v oblasti přistání robota Opportunity, protože to je dokonalé prostředí pro tuto činnost – prastarý povrch s velmi malým množstvím kamenů,“ říká James Ashley (Arizona State University, Tempe). „Je to podobná situace jako ledové pláně Antarktidy, kde již bylo objeveno velké množství meteoritů.“

Exteriéry kráteru

Jeden z kandidátů na meteorit – kámen pojmenovaný Barberton – byl nalezen v počátcích mise na okraji kráteru Endurance o průměru 130 m, který se nachází přibližně 7 km severně od mnohem většího kráteru Victoria. Další čtyři meteority – pojmenované Santa Catarina, Joacaba, Paloma a Mafra – byly nalezeny v oblasti roztroušených kamenů na severozápadním okraji kráteru Victoria, zatímco šestý přezdívaný Santorini leží přibližně 800 m od jižního okraje kráteru.

„Zdánlivě obklopují kráter Victoria – proto je možné, že tyto kameny jsou částí impaktoru (většího meteoritu), který vytvořil při dopadu tento kráter,“ píše tým výzkumníků, jehož vedoucím je Christian Schröder (Johannes Gutenberg University, Mainz, SRN), v abstraktu publikovaném na nedávné planetární konferenci.

Tyto kameny mohou být tzv. „impaktní brekcie“ – tj. směs materiálu jak ze samotného impaktoru, tak i povrchové horniny v místě vytvoření kráteru Victoria, kde meteorit dopadl. „Pokud je to pravda, pak zde můžeme mít k dispozici zvětralou vrstvu vyvrženého materiálu, spočívající na okolním povrchu,“ říká James Ashley, člen výzkumného týmu.

Vzácný kámen

Tyto kameny mohou být rovněž zbytky velkého meteoritu, který se rozpadl v atmosféře Marsu, nebo se může jednat o „oblak“ úlomků asteroidu, který se postupně rozpadl při pádu na povrch planety.

Jestliže podobné druhy horniny budou řídce nalezeny na vzdálenější části cesty robota Opportunity při směrování od kráteru Victoria, mohlo by to podpořit první scénář – totiž že tyto kameny byly dříve součástí jednoho tělesa, které zde vyhloubilo kráter. Pokud je tomu tak, co nám to řekne o impaktním tělese?

Na základě určeného průměru kráteru Victoria (800 m) se vědci domnívají, že původce kráteru – impaktor – musel mít průměr v rozmezí 25 až 40 m.

Složení kamenů, nalezených v okolí kráteru Victoria napovídá, že mateřské těleso bylo relativně vzácného typu, říká Ashley. „Nejbližší typ meteoritu podle složení, který máme ve svých sbírkách, odpovídá typu někdy označovanému jako mezosiderit. Tento typ představuje méně než 1 % meteoritů, nalezených na Zemi.“

Rezavá stopa

Doposud žádný exemplář nejrozšířenějšího typu meteoritů nalezených na Zemi – kamenné meteority, takzvané obyčejné chondrity – nebyl nalezen na rudé planetě. „Mohou být příliš křehké na to, aby přežily náraz do povrchu planety, zvláště když současná atmosféra Marsu je příliš řídká, než aby zpomalila jejich pád k povrchu,“ říká Ashley a dodává, že to je nadějná situace pro kosmické kameny větší než několik desítek cm. „Nebo snad mohou po dopadu na povrch Marsu zvětrávat mnohem rychleji než meteority bohaté na železo, a tak jsme je nemohli neobjevit.“

Vzhledem k obsahu železa může šest nových kamenů prozradit, jak dlouho byly v kontaktu s vodou od okamžiku dopadu na povrch planety před několika milióny či miliardami roků. „Představte si, že najdete v poušti staré rezavé auto. Také vám může něco říci o vystavení vlivu vody,“ říká James Ashley.

Zatím žádné větší náznaky koroze nebyly nalezeny, avšak stejně i nepatrné množství koroze by napovídalo na změnu působením vody – v kapalné formě a snad dokonce v podobě vodní páry či ledu. „Horniny jsou velmi citlivé indikátory působení vody, a tak nám mohou pomoci určit některé jemné klimatické změny na Marsu v nedávné době,“ dodává James Ashley.

Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn17254-rusty-space-rocks-could-signal-mars-water.html

autor: František Martinek