Prvotní oceán na Marsu potvrzen?

Mars Express – kosmická sonda Evropské kosmické agentury ESA – získala a poslala na Zemi přesvědčivé důkazy o existenci oceánu, který v minulosti pokrýval část povrchu Marsu. K pátrání po dávném oceánu sonda používala radar, s jehož pomocí se podařilo odhalit sedimenty usazené na dně oceánu, který se nacházel v prostoru ohraničeném pradávným pobřežím, jehož pozůstatky byly na Marsu zaregistrovány již dříve.

Palubní radar s názvem MARSIS byl uveden do činnosti v roce 2005 a od té doby sbíral data o povrchových a podpovrchových strukturách rudé planety. Jérémie Mouginot, Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble (IPAG) a University of California, Irvine, analyzoval společně se svými spolupracovníky data získaná za dva roky činnosti radaru a dospěl k závěru, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou pokryty horninou o nízké hustotě.

„Toto zjištění jsme interpretovali tak, že přítomné usazeniny mohou být bohaté na vodní led,“ říká Jérémie Mouginot. „To je jasný nový důkaz, že se v dávné minulosti v této oblasti nacházel velký oceán.“

Přítomnost oceánu na povrchu Marsu v jeho dávné minulosti byla předpokládána již dříve a rozložení místa jeho výskytu ohraničené pobřežím bylo provizorně vyznačeno na snímcích pořízených různými kosmickými sondami. Avšak stále zůstávaly sporné otázky.

Astronomové předpokládají přítomnost dvou časově oddělených oceánů: jeden existoval přibližně před 4 miliardami roků, kdy na Marsu převládalo teplé období; druhý oceán se objevil před 3 miliardami roků, kdy roztál podpovrchový led pravděpodobně jako důsledek zvýšené „geotermální“ aktivity, kdy vytvořená obrovská koryta odváděla vodu do níže položených oblastí.

„Radar MARSIS byl schopen proniknout hluboko pod povrch a odhalit stavbu a strukturu horniny 60 až 80 m pod povrchem planety,“ říká Wlodek Kofman, vedoucí týmu na IPAG, který má na starosti radar sondy Mars Express. „V celém rozsahu zkoumaných hloubek jsme nacházeli důkazy přítomnosti sedimentárního materiálu a vodního ledu.“

Sedimenty odhalené radarem MARSIS jsou oblasti s nízkou odrazivostí použitého rádiového signálu. Takovéto sedimenty jsou typické pro zrnitý materiál s nízkou hustotou, který byl v důsledku vodní eroze odnášen pryč do místa definitivního uložení.

Tento pozdější (mladší) oceán však byl jen dočasný. Během maximálně několika miliónů roků, jak odhaduje Jérémie Mouginot, voda buď zamrzla zpátky do horniny a byla znovu uchovávána v podpovrchových vrstvách a nebo se změnila v páru a stoupala pozvolna do atmosféry.

„Nemyslím si, že tento oceán se na Marsu vyskytoval dostatečně dlouhou dobu na to, aby se zde mohl vyvíjet život.“

Za účelem hledání důkazů existence života se musí astrobiologové „podívat“ do dávnější minulosti Marsu, do doby, kdy kapalná voda existovala na jeho povrchu mnohem delší dobu. Nicméně tato vědecká práce poskytuje doposud nejlepší důkazy, že na povrchu Marsu existovala kapalná voda. Její další výzkum poodhalí roli kapalné vody v geologické historii planety Mars.

„Dřívější výsledky výzkumu vody na Marsu prostřednictvím sondy Mars Express vycházely ze studia pořízených fotografií a určeného mineralogického složení povrchu, stejně tak z výzkumu atmosféry. Nyní máme k dispozici pohled radaru do podpovrchových vrstev planety,“ říká Olivier Witasse, vědecký pracovník ESA.

„To přidává nové poznatky k vyřešení záhady, avšak otázka stále zůstává: Kam se poděla veškerá voda z planety Mars?“

Kosmická sonda Mars Express pokračuje dál ve výzkumu rudé planety.

Zdroj: http://www.esa.int/export/esaSC/SEMVINVX7YG_index_0.html

autor: František Martinek