Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.03.2020
Astronomický kroužek pokračuje v činnosti

Hvězdárna veřejnosti oznamuje, že astronomický kroužek pokračuje ve své činnosti ve formě videokonferencí (Skype). Důvodem jsou vládní nařízení, která fakticky znemožňují činnost kroužku v původní podobě. Nechceme ztratit kontakt se svými příznivci a zároveň chceme splnit závazky, které jsme dali účastníkům a jejich rodičům. Dále si uvědomujeme, že udržení současných sociálních kontaktů bude důležité i pro stav po skončení vládních opatření.

03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Podivná trpasličí planeta Haumea má prstenec!

Podivná trpasličí planeta Haumea má prstenec!

02.11.2017

Astronomové překvapivě objevili prstenec obklopující trpasličí planetu Haumea. Počátkem letošního roku Haumea procházela mezi Zemí a vzdálenou hvězdou URAT1 533-182543, což umožnilo astronomům získat lepší představu o tvaru trpasličí planety a jejích rozměrech. Výsledky pozorování byly publikovány v časopisu Nature.

Haumea je jedním z největších těles obíhajících v prostoru za drahou planety Neptun, který označujeme jako Kuiperův pás. Pluto je největším obyvatelem této oblasti a Haumea sdílí některé charakteristiky s většími sousedy. Také se pohybuje kolem Slunce po eliptické dráze, která křižuje orbity dalších planetárních těles; Pluto křižuje dráhu Neptunu a Haumea zase dráhu Pluta. Obě trpasličí planety rovněž obíhají po značně skloněné dráze vůči drahám osmi planet, které všechny obíhají kolem Slunce po dráze téměř v rovině ekliptiky. Podobně jako Pluto má i Haumea své měsíce – a to minimálně dva, pojmenované Hi'iaka a Namaka.

Haumea má eliptický tvar a v jednom směru je dvakrát větší než ve druhém, takže se spíše podobá velkému obroušenému „říčnímu kameni“ než řádné trpasličí planetě. Vědci se domnívají, že neuvěřitelně rychlá rotace trpasličí planety Haumea má na svědomí její podlouhlý tvar. Jeden den na trpasličí planetě trvá pouhých 3,9 hodiny, což z ní dělá nejrychleji rotující známé velké těleso ve Sluneční soustavě.

Vědci měli možnost studovat tuto vesmírnou událost, kdy Haumea procházela 21. 1. 2017 před hvězdou URAT1 533-182543, kterou na krátkou dobu zakryla. I když různá tělesa zakrývají hvězdy docela často, je poměrně obtížné předpovědět přesný čas a polohu na zemském povrchu, odkud bude možné úkaz pozorovat, informoval spoluautor studie Pablo Santos Sanz, který je astrofyzikem na Instituto de Astrofísica de Andalucía in Granada, Španělsko.

Tým vědců použil 12 dalekohledů v deseti různých lokalitách k pozorování světla hvězdy zakrývané trpasličí planetou Haumea, a tak se jim podařilo přesněji určit její rozměry a tvar. Protože hvězdy jsou od Země mnohem vzdálenější než Haumea, vrhá na zemský povrch stín o stejné velikosti, jako je průměr trpasličí planety.

Toto je velmi účinná metoda k určení tvaru a velikosti tělesa,“ říká Pablo Santos Sanz. Na základě zpracování naměřených dat bylo zjištěno, že delší rozměr tělesa má velikost nejméně 2 320 km, což je asi o 17 % více, než se doposud předpokládalo (průměr Pluta je 2 370 km).

Mnohem přesnější měření Haumey umožnilo astronomům vypočítat mnoho dalších vlastností trpasličí planety. Na základě parametrů rotace získali její 3D model a vypočítali objem. Kombinací těchto poznatků se zjištěnou hmotností – odvozenou na základě parametrů oběžných drah jejich měsíců – určili hustotu trpasličí planety Haumea. Zjistilo se, že je nižší než doposud odhadované hodnoty, dodává Pablo Santos Sanz, avšak byla blízko hodnotě dalších těles Kuiperova pásu, jako například Pluta.

A tak tato nová měření mohou potvrdit status Haumey jako trpasličí planety. Ačkoliv mnoho planet a trpasličích planet nemá tvar dokonalé koule – například Země je poněkud vyboulená na rovníku – všechny jsou dostatečně velké, aby získaly téměř kulový tvar v důsledku jejich vlastní gravitace. V protikladu je většina malých těles, která nemají dostatečnou přitažlivost k překonání jejich vlastní tuhosti, takže končí jako neobvykle tvarované objekty nebo úlomky.

Velmi překvapivý je objev prstence obklopujícího trpasličí planetu Haumea. V noci, kdy Haumea zakrývala vzdálenou hvězdu, Pablo Santos Sanz a vedoucí týmu José Luis Ortiz, rovněž z Instituto de Astrofísica de Andalucía, prohlíželi získaná data.

Spatřili jsme něco podivného na získané světelné křivce,“ říká Santos Sanz. Intenzita světla totiž poklesla ještě před, a pak i potom, co Haumea hvězdu zakryla, jako kdyby ji něco jiného zaclonilo. „Vzpomínám si, že José Luis v prvním okamžiku řekl: ´OK, to by mohl být prstenec´,“ dodává Santos Sanz. Měsíce podrobného zkoumání potvrdily počáteční podezření astronomů: Z výsledků vyplynulo, že nad rovníkem trpasličí planety Haumea se nachází 70 km široký prstenec pravděpodobně tvořený drobnými úlomky horniny a ledu, který krouží ve vzdálenosti asi 1000 km od povrchu trpasličí planety.

Předpokládá se, že prstenec vznikl z astronomického hlediska teprve nedávno,“ dodává astronom David Rabinowitz, který nebyl členem výzkumného týmu. Podle Rabinowitze k tomu mohlo dojít někdy před několika stovkami miliónů až jednou miliardou roků.

Zdroj: https://www.space.com/38432-dwarf-planet-haumea-has-rings.html a https://www.sciencealert.com/astronomers-have-discovered-a-vast-ring-around-the-dwarf-planet-haumea

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje