Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Zprávy o tom, že ve vzdálených končinách Sluneční soustavy existuje pravděpodobně další planeta, plnily titulky především na počátku roku 2016. Otázkou však zůstává, jak a kde by mohla devátá planeta vzniknout. Astronomové mají různé scénáře získané díky počítačovým simulacím. Výsledek zní: planeta Devět by ve skutečnosti neměla vzniknout.
Americký astronom Mike Brown, objevitel „desáté planety“ Eris, která byla nakonec klasifikována „pouze“ jako trpasličí planeta, a jeho kolega Konstantin Batygin z Kalifornského technologického institutu studují dráhy objektů Kuiperova pásu a existenci další planety. Planeta, pro kterou se mezitím vžilo označení „planeta Devět“ má být asi desetkrát dál od Slunce než Pluto a má mít velikost Neptunu.
Jak by ale mohla tato planeta, kterou doposud nikdo nepozoroval, dosáhnout takové dráhy? Astronomové se pokoušejí právě tohle vypátrat a provedli celou řadu simulací. Výsledek: vše hovoří pro existenci Deváté planety, ale vysvětlení jejího vzniku chybí, říká astronomka Gongjie Li z Kalifornského technologického institutu.
Li zkoumala se svým kolegou Fredem Adamsem (Univerzita Michigan) tři scénáře vzniku, které jsou nejvíce pravděpodobné.
Planeta Devět by se mohla do vzdálených míst naší soustavy dostat díky jiné hvězdě procházející okrajovými oblastmi Sluneční soustavy, ta by planetu Devět odklonila na eliptickou oběžnou dráhu. V tomto případě je však pravděpodobnější možnost, že hvězda by planetu ze Sluneční soustavy úplně „vyrvala“.
Li a Adams odhadují možnost, že planeta Devět vznikla při průchodu cizí hvězdy pouze na 10 procent, přičemž i předtím musela být planeta na neobvykle vzdálené dráze.
Tímto problémem se zabývali také Scott Kenyon a Benjamin Bromley (Univerzita v Utahu), kteří simulovali model vzniku planety Devět na vzdálené orbitě. „Nejjednodušší řešení je, že ve Sluneční soustavě vzniklo více plynných obrů,“ říká Kenyon. "Tato vznikla v místech, kde se tvořili také Jupiter se Saturnem. Vlivem gravitačních vlivů mezi světy však byla planeta Devět odkloněna na svou pozdější vzdálenou dráhu."
Podle výpočtů astronomů Kenyona a Bromleye je myslitelný také vznik ve vzdálenějších místech od Slunce. "Za určitých okolností by zde mohla planeta dostatečně rychle vzniknout a potom být odkloněna procházející hvězdou ještě na vzdálenější dráhu. Který scénář je ten pravý však zjistíme až po objevení deváté planety, „vyšťouchlý“ plynný obr by měl vypadat jako Neptun. V okrajových částech soustavy vznikla planeta jako obrovské Pluto bez plynu,“ říká Kenyon.
Li a Adams zkoumali také pravděpodobnost, že planeta Devět byla zachycena z nějakého procházejícího planetárního systému nebo také že se jednalo o potulnou planetu bez vlastního Slunce, kterou si Slunce „osvojilo“. Tyto scénáře vzniku deváté planety mají však ještě menší pravděpodobnost než ta předchozí, pouze asi 2 procenta.
Li a Adams uveřejnili svou studii v časopise Astrophysical Joural Letters. Výzkum astronomů Kenyona a Bromleye má vyjít jako dva články v Astrophysical Journal.
Zdroj: http://www.astronews.com/news/artikel/2016/05/1605-006.shtml
autor: Sylvie Gorková