Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Zprávy o tom, že ve vzdálených končinách Sluneční soustavy existuje pravděpodobně další planeta, plnily titulky především na počátku roku 2016. Otázkou však zůstává, jak a kde by mohla devátá planeta vzniknout. Astronomové mají různé scénáře získané díky počítačovým simulacím. Výsledek zní: planeta Devět by ve skutečnosti neměla vzniknout.
Americký astronom Mike Brown, objevitel „desáté planety“ Eris, která byla nakonec klasifikována „pouze“ jako trpasličí planeta, a jeho kolega Konstantin Batygin z Kalifornského technologického institutu studují dráhy objektů Kuiperova pásu a existenci další planety. Planeta, pro kterou se mezitím vžilo označení „planeta Devět“ má být asi desetkrát dál od Slunce než Pluto a má mít velikost Neptunu.
Jak by ale mohla tato planeta, kterou doposud nikdo nepozoroval, dosáhnout takové dráhy? Astronomové se pokoušejí právě tohle vypátrat a provedli celou řadu simulací. Výsledek: vše hovoří pro existenci Deváté planety, ale vysvětlení jejího vzniku chybí, říká astronomka Gongjie Li z Kalifornského technologického institutu.
Li zkoumala se svým kolegou Fredem Adamsem (Univerzita Michigan) tři scénáře vzniku, které jsou nejvíce pravděpodobné.
Planeta Devět by se mohla do vzdálených míst naší soustavy dostat díky jiné hvězdě procházející okrajovými oblastmi Sluneční soustavy, ta by planetu Devět odklonila na eliptickou oběžnou dráhu. V tomto případě je však pravděpodobnější možnost, že hvězda by planetu ze Sluneční soustavy úplně „vyrvala“.
Li a Adams odhadují možnost, že planeta Devět vznikla při průchodu cizí hvězdy pouze na 10 procent, přičemž i předtím musela být planeta na neobvykle vzdálené dráze.
Tímto problémem se zabývali také Scott Kenyon a Benjamin Bromley (Univerzita v Utahu), kteří simulovali model vzniku planety Devět na vzdálené orbitě. „Nejjednodušší řešení je, že ve Sluneční soustavě vzniklo více plynných obrů,“ říká Kenyon. "Tato vznikla v místech, kde se tvořili také Jupiter se Saturnem. Vlivem gravitačních vlivů mezi světy však byla planeta Devět odkloněna na svou pozdější vzdálenou dráhu."
Podle výpočtů astronomů Kenyona a Bromleye je myslitelný také vznik ve vzdálenějších místech od Slunce. "Za určitých okolností by zde mohla planeta dostatečně rychle vzniknout a potom být odkloněna procházející hvězdou ještě na vzdálenější dráhu. Který scénář je ten pravý však zjistíme až po objevení deváté planety, „vyšťouchlý“ plynný obr by měl vypadat jako Neptun. V okrajových částech soustavy vznikla planeta jako obrovské Pluto bez plynu,“ říká Kenyon.
Li a Adams zkoumali také pravděpodobnost, že planeta Devět byla zachycena z nějakého procházejícího planetárního systému nebo také že se jednalo o potulnou planetu bez vlastního Slunce, kterou si Slunce „osvojilo“. Tyto scénáře vzniku deváté planety mají však ještě menší pravděpodobnost než ta předchozí, pouze asi 2 procenta.
Li a Adams uveřejnili svou studii v časopise Astrophysical Joural Letters. Výzkum astronomů Kenyona a Bromleye má vyjít jako dva články v Astrophysical Journal.
Zdroj: http://www.astronews.com/news/artikel/2016/05/1605-006.shtml
autor: Sylvie Gorková