Oceán také na Titanu – měsíci planety Saturn?

Nejen jezera kapalných uhlovodíků na povrchu, ale i oceán kapalné vody pod povrchem – to vše se ukrývá na Titanu – měsíci planety Saturn.

Americká kosmická sonda Cassini, která od července 2004 zkoumá planetu Saturn, poskytla důkazy, které ukazují na přítomnost podpovrchového oceánu, tvořeného tekutou vodou a čpavkem, na Saturnově měsíci Titan. Tento objev, zjištěný pomocí radaru na palubě sondy, byl publikován 21. 3. 2008 v časopise Science.

„S dunami z organického materiálu, jezery, koryty a pohořími má Titan velmi rozmanitý a aktivní povrch, který se ze všech těles ve Sluneční soustavě nejvíce podobá Zemi,“ říká Ralph Lorenz, hlavní autor článku a člen vědeckého týmu radaru na sondě Cassini (Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland, USA). „Nyní jsme objevili změny v rotaci měsíce Titan, které nám poskytují jakési okno pro studium vnitřní podpovrchové struktury Titanu.“

Členové vědeckého týmu využili palubní radar SAR (Synthetic Aperture Radar) sondy Cassini k získání informací o povrchu měsíce při devatenácti průletech kolem Titanu v období od října 2005 do května 2007. Radar je schopen proniknout skrz hustou, v optickém oboru neprůhlednou mlhu, bohatou na metan a poskytnout tak detailní doposud nevídané informace o vzhledu a složení vybraných oblastí na povrchu měsíce.

Na základě zpracování dřívějších radarových měření určili astronomové polohy 50 významných bodů na povrchu měsíce. Následně hledali stejná jezera, kaňony a pohoří v množství dat z radaru, vyslaných na Zemi sondou Cassini při dalších průletech. Zjistili, že tyto povrchové útvary se posunuly ze svých původních poloh až o 30 km. Soustavné posouvání povrchových útvarů lze vysvětlit za předpokladu, že by ledová kůra měsíce byla oddělena od pevného jádra podpovrchovou vrstvou kapalné látky, umožňující snadnější pohyb povrchových útvarů.

„Jsme přesvědčeni, že zhruba 100 km pod povrchem, pokrytým vrstvou ledu a materiálem bohatým na organické látky, se nachází oceán kapalné vody, smíchané s amoniakem,“ říká Bryan Stiles (JPL – Jet Propulsion Laboratory, NASA). Bryan Stiles je spoluautorem publikovaného článku.

Hlavním cílem mise Cassini-Huygens je výzkum měsíce Titan, protože může uchovávat díky povrchové teplotě kolem -180 °C jako v mrazničce četné chemické sloučeniny, které mohly být základem pro vznik života na Zemi. Navíc Titan je jediným měsícem ve Sluneční soustavě, který je obklopen hustou atmosférou. Hustota této atmosféry 1,5krát převyšuje hustotu pozemského ovzduší. Titan je největším měsícem planety Saturn (a druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě) – svým průměrem převyšuje velikost planety Merkur. (Kdoví, jak by to dopadlo v případě, že by se Titan nacházel na místě planety Mars.)

„Kombinace prostředí bohatého na organické látky a kapalné vody je velmi přitažlivá pro astrobiology,“ říká Lorenz. „Další výzkum rotace Titanu nám umožní lépe porozumět jeho vodnímu prostředí a protože pohyb kůry a větry vanoucí v atmosféře jsou spolu svázány, mohli bychom pozorovat sezónní změny v posunu povrchových útvarů již v příštích několika letech.“

Na další průlet sondy kolem měsíce Titan nebudou astronomové čekat příliš dlouho. Již 25. 3. 2008 sonda Cassini prolétne ve výšce 1000 km nad jeho povrchem. V činnosti bude mj. přístroj s názvem Ion and Neutral Mass Spectrometer, jehož úkolem bude zkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu. Ihned po těsném přiblížení bude další přístroj na palubě sondy Cassini s názvem Visual and Infrared Mapping Spectrometer pořizovat fotografie s vysokým rozlišením, zachycující oblast jihovýchodního kvadrantu měsíce Titan.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-048

autor: František Martinek