V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevil nový měsíc obíhající kolem nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – modrozelené planety Neptun. Tímto objevem se počet známých měsíců Neptunu zvýšil na 14.
Průměr nového měsíce je odhadován maximálně na 19 kilometrů, což z něj dělá nejmenší známý měsíček v systému planety Neptun. Je tak malý, že unikl pozornosti kosmické sondy Voyager 2, která kolem Neptunu prolétávala v roce 1989 a zkoumala nejen samotnou planetu, ale i jeho soustavu měsíců a prstenců.
Mark Showalter (SETI Institute in Mountain View, Kalifornie) objevil nový měsíc 1. července 2013, když studoval slabý oblouk jednoho z prstenců kolem Neptunu. „Měsíc i oblouk prstence obíhají velmi rychle, takže jsme museli vymyslet, jakým způsobem sledovat jejich pohyb, abychom mohli vypátrat detaily tohoto systému,“ říká Mark Showalter. „Je to stejné, jako když sportovní fotograf sleduje běžícího atleta – atlet zůstává v ohnisku, avšak pozadí snímku je rozmazané.“
Mark Showalter rozšířil svoje analýzy do vnějších oblastí mnohem dál za soustavu prstenců a všiml si dodatečné bílé skvrny ve vzdálenosti přibližně 105 000 kilometrů od Neptunu, nacházející se mezi drahami měsíců Larissa a Proteus.
Mark Showalter dále analyzoval více než 150 archivních snímků Neptunu pořízených pomocí HST v letech 2004 až 2009. Stejnou bílou skvrnu nacházel znovu a znovu. Na základě pozorovaných poloh určil kruhovou dráhu měsíce, po níž oběhne jednou dokola přibližně za 23 hodiny.
Měsíc, který obdržel předběžné označení S/2004 N 1, je tak malý a tak slabě září, že je přibližně 100 miliónkrát slabší než nejslabší hvězdy, které ještě můžeme pozorovat pouhým okem – bez dalekohledu.
Největší Neptunův měsíc Triton, který se svojí velikostí blíží průměru našeho Měsíce, může být ve skutečnosti zachycenou ledovou planetkou pocházející z Kuiperova pásu na vnějším okraji Sluneční soustavy (s trochou nadsázky můžeme říci, že byl dříve sourozencem Pluta). Toto zachycení mohlo způsobit gravitační destrukci (roztrhání) některých původních měsíců planety Neptun. Mnoho satelitů, které nyní pozorujeme, se pravděpodobně vytvořilo až po tom, co se Triton usadil na neobvyklé retrográdní dráze kolem Neptunu.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2013/30/
autor: František Martinek