Nové poznatky o chemickém původu života

Chemikálie známá jako 2,5-cyklohexadien-1-thion (C₆H₆S) je prstencovitý uhlovodík obsahující síru, který vzniká při biochemických reakcích. Astronomové z Max Planckova institutu pro mimozemskou fyziku (MPE) a Centra astrobiologie (CAB) CSIC-INTA poprvé detekovali tuto komplexní molekulu ve vesmíru při zkoumání molekulárního oblaku G+0,693–0,027, oblasti vzniku hvězd vzdálené asi 27 000 světelných let od Země poblíž středu Mléčné dráhy. Tento objev představuje největší molekulu obsahující síru, která kdy byla detekována za hranicemi Země, a má významné důsledky pro studium kosmického původu života.

Kombinací astronomických pozorování s laboratorními experimenty potvrdili přítomnost této molekuly se 13 atomy v oblasti vesmíru podobné oblaku plynu a prachu (mlhovině), ze které se tvoří nové hvězdné systémy. Tým syntetizoval molekulu v laboratoři vystavením kapalného thiofenolu (C₆H₅SH), příbuzného uhlovodíku, elektrickému výboji o napětí 1 000 voltů a poté výsledky analyzovali pomocí speciálně vyrobeného spektrometru. To jim umožnilo změřit přesné radiofrekvenční vyzařování výsledných molekul.

Poté porovnali tento spektrální podpis s daty získanými astronomy CAB pomocí 30metrových radioteleskopů IRAM a 40metrového radioteleskopů Yebes ve Španělsku. Až dosud astronomové v mezihvězdném prostoru detekovali pouze malé sloučeniny síry o šesti atomech nebo méně, které hrají zásadní roli v proteinech a enzymech. Větší molekuly obsahující síru zůstávaly nejasné, takže rozdíl mezi typy organických látek nalezených v meteoritech a chemickým složením pozorovaným ve vesmíru přetrvával. Nově objevená molekula je strukturně příbuzná molekulám nalezeným ve vzorcích meteoritů.

To poprvé demonstruje souvislost mezi astrochemií a životem na Zemi. „Toto je první jednoznačná detekce komplexní molekuly obsahující síru ve tvaru prstence v mezihvězdném prostoru – a klíčový krok k pochopení chemického spojení mezi vesmírem a stavebními kameny života,“ uvedl hlavní autor Mitsunori Araki, výzkumník z MPE. „Naše výsledky ukazují, že molekula o 13 atomech strukturálně podobná těm v kometách již existuje v mladém molekulárním mračnu bez hvězd. To dokazuje, že chemický základ pro život začíná dlouho před vznikem hvězd,“ dodal spoluautor Valerio Lattanzi, vědec z MPE.

Tento objev naznačuje, že v mezihvězdném prostoru pravděpodobně zůstává nepovšimnutých mnoho dalších složitějších molekul obsahujících síru. Výsledky také podporují nedávné poznatky Aarhus University a Ústavu pro jaderný výzkum, které ukázaly, jak se peptidy, další klíčová složka života, mohou v mezihvězdném prostoru spontánně tvořit. Tato a další zjištění naznačují, že původ života se nachází ve vesmíru a je ho mnohem více, než se dříve předpokládalo.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/for-the-first-time-scientists-detect-molecule-critical-to-life-in-interstellar-space a https://www.mpg.de/26040668/the-origins-of-the-chemistry-of-life-in-space

autor: František Martinek