Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor znázorňující topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu, ale i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.
Nedávná studie na základě dat z evropské sondy Mars Express a sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) poskytla nové důkazy pro existenci teplého období na mladé planetě Mars, která na svém povrchu zřejmě hostila vodu spíše v průběhu dlouhého časového období, než během krátkých občasných epizod – tato skutečnost má významné důsledky pro obyvatelnost a možnost dávného života na rudé planetě.
Ačkoliv je známo, že voda na Marsu kdysi tekla, základní charakteristiky a časové období, kdy tomu tak bylo, to je velká otevřená otázka současného planetárního výzkumu. Nové zjištění vyplývá z analýzy regionu relativně hladkého terénu (tzv. pohřbené kráterované planiny), který se nachází severně od Hellas Basin.
„Tyto planiny na severním okraji Hellas Basin jsou obvykle interpretovány jako vulkanické – obdobný terén můžeme spatřit například na povrchu Měsíce,“ říká Francesco Salese z IRSPS, Università ´Gabriele D'Annunzio´, Itálie, vedoucí autor této nové studie. „Nicméně naše práce naznačuje opak. Místo toho jsme nalezli tlusté rozsáhlé oblasti sedimentárních hornin.“
Sedimentární a vulkanické (vyvřelé) horniny vznikají různými způsoby: vulkanické – jak napovídá název, potřebují aktivní vulkanismus poháněný vnitřní aktivitou planety, zatímco sedimentární horniny obvykle vyžadují přítomnost vody. Vyvřelé horniny vznikají, když vulkanické usazeniny roztavené horniny chladnou a tuhnou, zatímco sedimentární narůstání probíhá tak, že nové depozity sedimentu utvářejí další vrstvy, které jsou stlačovány a zhutňovány během geologicky dlouhých časových období.
„Vytváření nejrůznějších sedimentárních planin, které jsme objevili v blízkosti Hellas Basin, muselo podle předpokladu probíhat za přítomnosti celkově vodního prostředí, které v této oblasti existovalo přibližně před 3,8 miliardami roků,“ říká Francesco Salese. „Co je však důležité, toto období muselo trvat dlouhé časové období – řádově stovky miliónů roků.“
Některé studie napovídají, že Mars ve velmi raném období (perioda Noachian, před 3,7 miliardy roků) měl stabilní teplé klima, které umožňovalo existenci rozsáhlých jezer a vodních toků napříč povrchem planety. Tento vodní svět tehdy ztratil magnetické pole a svoji atmosféru, postupně chladnul a změnil se na suchou planetu, jakou pozorujeme v současnosti.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-12-evidence-warmer-wetter-early-mars.html a http://sci.esa.int/mars-express/58613-new-evidence-for-a-warmer-and-wetter-early-mars/
autor: František Martinek