V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.

Mezinárodní tým astronomů pravděpodobně objevil obyvatelnou super-Zemi obíhající kolem blízké hvězdy. Při oběžné době kolem 28 dnů a minimální hmotnosti 4,5krát převyšující hmotnost naší Země obíhá nová planeta uvnitř tzv. obyvatelné zóny v okolí hvězdy, kde ani příliš vysoká, ani příliš nízká teplota umožňuje výskyt kapalné vody na povrchu planety. Vědci získali důkazy přinejmenším o existenci jedné, možná však až dvou či tří dalších planet obíhajících kolem hvězdy, která je od Země vzdálena 22 světelných roků.
Členy vědeckého týmu byli i astronomové Steven Vogt a Eugenio Rivera z University of California Santa Cruz a Guillem Anglada-Escudé a Paul Butler z Carnegie Institution for Science. Jejich práce byla publikována v Astrophysical Journal Letters.
Mateřská hvězda je členem trojnásobného hvězdného systému (trojhvězdy) a má odlišné vlastnosti v porovnání se Sluncem. Především má mnohem nižší obsah prvků těžších než hélium, jako je železo, uhlík či křemík. Tento objev naznačuje, že potenciálně obyvatelné planety se mohou nacházet v podstatně rozmanitějším prostředí, než se doposud předpokládalo.
Hvězda s označením GJ 667C je trpasličí hvězda spektrální třídy M. Další dvě hvězdy tohoto systému (GJ 667A a GJ 667B) tvoří dvojici oranžových trpaslíků spektrální třídy K. Obsahují pouze 25 % těžších prvků v porovnání se Sluncem. Tyto prvky jsou stavebními bloky terestrických planet, takže podle dosavadních představ se zdálo být málo pravděpodobné, aby hvězdné systémy chudé na kovy vlastnily mnoho kamenných planet o malých hmotnostech.
„Bylo spíše očekáváno, že je nepravděpodobné, aby kolem takovýchto hvězd obíhaly planety. Přesto zde jsou a obíhají kolem blízké na kovy velmi chudé hvězdy, která patří mezi nejrozšířenější typ hvězd v naší Galaxii,“ říká Steven Vogt, profesor astronomie a astrofyziky na UCSC. „Odhalení těchto planet vede k závěru, že naše Galaxie se musí jen hemžit miliardami pravděpodobně obyvatelných kamenných planet.“
Hvězda GJ 667C byla pozorována již dříve a byla u ní objevena super-Země (GJ 667Cb) s oběžnou periodou 7,2 dne. Tato planeta obíhá tak blízko mateřské hvězdy, že teplota na jejím povrchu neumožňuje výskyt kapalné vody. Nové výzkumy byly zahájeny s cílem zjistit přesné parametry této exoplanety.
Avšak kromě tohoto prvního kandidáta astronomové objevili zřetelné signály další planety (GJ 667Cc) s dobou oběhu 28,15 dne a s minimální hmotností rovnající se 4,5násobku Země. Nově objevená planeta dostává 90 % světla ve srovnání se Zemí. Protože většina přicházejícího světla má podobu infračerveného záření, může být velké množství této energie planetou absorbováno. Když vezmeme v úvahu oba tyto efekty, planeta může dostávat zhruba stejné množství energie ze své mateřské hvězdy jako Země ze Slunce.
„Tato planeta je nyní nejlepším kandidátem na těleso s přítomností kapalné vody na povrchu, a snad i života, kdož ví …“ říká Guillem Anglada-Escudé.
Výzkumný tým zjistil, že soustava může obsahovat nejen obří plynnou planetu, ale také další super-Zemi s oběžnou periodou 75 dnů. Avšak k potvrzení těchto předpokladů jsou nutná další pozorování.
„S nástupem nové generace pozorovací techniky budou astronomové schopni prozkoumat velké množství červených trpaslíků třídy M a objevit podobné exoplanety, případně na nich prostřednictvím spektroskopie zjistit stopy možného života,“ dodává Anglada-Escudé.
Hvězdný systém GJ 667 (někdy též označovaný jako Gliese 667) se nachází v souhvězdí Štíra. Hvězdy GJ 667A a GJ 667B jsou navzájem od sebe vzdáleny 13 AU (tj. 13krát více, než je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Kolem této dvojice krouží ve vzdálenosti 50 až 220 AU červený trpaslík GJ 667C s objevenou planetární soustavou.

Exoplaneta s označením Gliese 667Cc je zatím čtvrtou planetou mimo Sluneční soustavu, která krouží kolem mateřské hvězdy v oblasti tzv. obyvatelné zóny. Na připojeném obrázku jsou znázorněny velikosti těchto zajímavých exoplanet v porovnání se Zemí a Marsem.
Zdroj: http://news.ucsc.edu/2012/02/habitable-planet.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí