Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nová super-Země v obyvatelné zóně blízké hvězdy

Nová super-Země v obyvatelné zóně blízké hvězdy

15.02.2012

Mezinárodní tým astronomů pravděpodobně objevil obyvatelnou super-Zemi obíhající kolem blízké hvězdy. Při oběžné době kolem 28 dnů a minimální hmotnosti 4,5krát převyšující hmotnost naší Země obíhá nová planeta uvnitř tzv. obyvatelné zóny v okolí hvězdy, kde ani příliš vysoká, ani příliš nízká teplota umožňuje výskyt kapalné vody na povrchu planety. Vědci získali důkazy přinejmenším o existenci jedné, možná však až dvou či tří dalších planet obíhajících kolem hvězdy, která je od Země vzdálena 22 světelných roků.

Členy vědeckého týmu byli i astronomové Steven Vogt a Eugenio Rivera z University of California Santa Cruz a Guillem Anglada-Escudé a Paul Butler z Carnegie Institution for Science. Jejich práce byla publikována v Astrophysical Journal Letters.

Mateřská hvězda je členem trojnásobného hvězdného systému (trojhvězdy) a má odlišné vlastnosti v porovnání se Sluncem. Především má mnohem nižší obsah prvků těžších než hélium, jako je železo, uhlík či křemík. Tento objev naznačuje, že potenciálně obyvatelné planety se mohou nacházet v podstatně rozmanitějším prostředí, než se doposud předpokládalo.

Hvězda s označením GJ 667C je trpasličí hvězda spektrální třídy M. Další dvě hvězdy tohoto systému (GJ 667A a GJ 667B) tvoří dvojici oranžových trpaslíků spektrální třídy K. Obsahují pouze 25 % těžších prvků v porovnání se Sluncem. Tyto prvky jsou stavebními bloky terestrických planet, takže podle dosavadních představ se zdálo být málo pravděpodobné, aby hvězdné systémy chudé na kovy vlastnily mnoho kamenných planet o malých hmotnostech.

Bylo spíše očekáváno, že je nepravděpodobné, aby kolem takovýchto hvězd obíhaly planety. Přesto zde jsou a obíhají kolem blízké na kovy velmi chudé hvězdy, která patří mezi nejrozšířenější typ hvězd v naší Galaxii,“ říká Steven Vogt, profesor astronomie a astrofyziky na UCSC. „Odhalení těchto planet vede k závěru, že naše Galaxie se musí jen hemžit miliardami pravděpodobně obyvatelných kamenných planet.“

Hvězda GJ 667C byla pozorována již dříve a byla u ní objevena super-Země (GJ 667Cb) s oběžnou periodou 7,2 dne. Tato planeta obíhá tak blízko mateřské hvězdy, že teplota na jejím povrchu neumožňuje výskyt kapalné vody. Nové výzkumy byly zahájeny s cílem zjistit přesné parametry této exoplanety.

Avšak kromě tohoto prvního kandidáta astronomové objevili zřetelné signály další planety (GJ 667Cc) s dobou oběhu 28,15 dne a s minimální hmotností rovnající se 4,5násobku Země. Nově objevená planeta dostává 90 % světla ve srovnání se Zemí. Protože většina přicházejícího světla má podobu infračerveného záření, může být velké množství této energie planetou absorbováno. Když vezmeme v úvahu oba tyto efekty, planeta může dostávat zhruba stejné množství energie ze své mateřské hvězdy jako Země ze Slunce.

Tato planeta je nyní nejlepším kandidátem na těleso s přítomností kapalné vody na povrchu, a snad i života, kdož ví …“ říká Guillem Anglada-Escudé.

Výzkumný tým zjistil, že soustava může obsahovat nejen obří plynnou planetu, ale také další super-Zemi s oběžnou periodou 75 dnů. Avšak k potvrzení těchto předpokladů jsou nutná další pozorování.

S nástupem nové generace pozorovací techniky budou astronomové schopni prozkoumat velké množství červených trpaslíků třídy M a objevit podobné exoplanety, případně na nich prostřednictvím spektroskopie zjistit stopy možného života,“ dodává Anglada-Escudé.

Hvězdný systém GJ 667 (někdy též označovaný jako Gliese 667) se nachází v souhvězdí Štíra. Hvězdy GJ 667A a GJ 667B jsou navzájem od sebe vzdáleny 13 AU (tj. 13krát více, než je vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Kolem této dvojice krouží ve vzdálenosti 50 až 220 AU červený trpaslík GJ 667C s objevenou planetární soustavou.

Exoplaneta s označením Gliese 667Cc je zatím čtvrtou planetou mimo Sluneční soustavu, která krouží kolem mateřské hvězdy v oblasti tzv. obyvatelné zóny. Na připojeném obrázku jsou znázorněny velikosti těchto zajímavých exoplanet v porovnání se Zemí a Marsem.

Zdroj: http://news.ucsc.edu/2012/02/habitable-planet.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje