Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
V nové studii vědci tvrdí, že nebiologické zdroje, které zvažovali, nemohly plně vysvětlit hojnost organických sloučenin ve vzorku odebraném na Marsu roverem Curiosity, který provozuje agentura NASA.
V březnu 2025 vědci oznámili identifikaci malého množství dekanu, undekanu a dodekanu ve vzorku horniny analyzované v chemické laboratoři roveru Curiosity. Jednalo se o největší organické sloučeniny nalezené na Marsu, přičemž vědci vyslovili hypotézu, že by se mohlo jednat o fragmenty mastných kyselin zachované ve starověkém jílovci v kráteru Gale. Na Zemi mastné kyseliny produkují převážně živé organismy, i když mohou vznikat i geologickými procesy.
Z dat Curiosity nebylo možné určit, zda nalezené molekuly byly vytvořeny živými organismy, což vedlo k následné studii, která hodnotila známé nebiologické zdroje těchto organických molekul – například doručení meteority dopadajícími na povrch Marsu – aby se zjistilo, zda by mohly vysvětlit dříve nalezená množství.
Vědci, kteří 4. února 2026 zveřejnili zprávu v časopise Astrobiology, uvádějí, že vzhledem k tomu, že nebiologické zdroje, které zvažovali, nemohly plně vysvětlit hojnost organických sloučenin, je proto rozumné předpokládat, že je mohly vytvořit živé organismy.
Aby dospěli k tomuto závěru, vědci zkombinovali laboratorní radiační experimenty, matematické modelování a data z Curiosity, aby „přetočili čas“ o přibližně 80 milionů let – dobu, po kterou by hornina byla vystavena povrchu Marsu. To jim umožnilo odhadnout, kolik organického materiálu by bylo přítomno předtím, než by byl zničen dlouhodobým vystavením kosmickému záření: mnohem více, než by mohly produkovat typické nebiologické procesy.
Tým tvrdí, že je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom lépe pochopili, jak rychle se organické molekuly rozkládají v hornině za podmínek podobných Marsu – a než bude možné dospět k jakýmkoliv závěrům o absenci nebo přítomnosti života.
Zdroj: https://science.nasa.gov/blogs/science-news/2026/02/06/nasa-study-non-biologic-processes-dont-fully-explain-mars-organics/ a https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/na-marsu-objeveny-organicke-molekuly-nebyvale-velikosti.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí