Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid a poslal kusy rudé planety do vesmíru. Jeden z těchto kusů nakonec dopadl na Zemi někde poblíž Purdueovy univerzity a je jedním z mála meteoritů, jejichž původ lze vystopovat přímo na Mars. Tento meteorit byl v roce 1931 znovuobjeven v zásuvce na Purdueově univerzitě a pojmenován Lafayettský meteorit.
Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že se na Marsu dostal do kontaktu s kapalnou vodou. Vědci si dlouho kladli otázku, kdy k interakci s kapalnou vodou došlo. Mezinárodní spolupráce vědců, včetně dvou z Purdue University's College of Science, nedávno určila stáří minerálů v Lafayettském meteoritu, které vznikly v době, kdy zde byla kapalná voda.
Tým publikoval svá zjištění v časopise Geochemical Perspective Letters.
Hlavní autorkou publikace je Marissa Tremblayová, odborná asistentka na katedře věd o Zemi, atmosféře a planetách (EAPS) na Purdueově univerzitě. Využívá vzácné plyny, jako je helium, neon a argon, ke studiu fyzikálních a chemických procesů utvářejících povrch Země a dalších planet. Vysvětluje, že některé meteority z Marsu obsahují minerály, které vznikly interakcí s kapalnou vodou ještě na Marsu.
„Datování těchto minerálů nám proto může napovědět, kdy v geologické minulosti Marsu byla na jeho povrchu nebo v jeho blízkosti kapalná voda,“ říká Marissa Tremblayová. „Datovali jsme tyto minerály v marťanském meteoritu Lafayette a zjistili jsme, že vznikly před 742 miliony let. Nemyslíme si, že v této době bylo na povrchu Marsu hojně kapalné vody. Domníváme se, že voda pocházela z tání blízkého podpovrchového ledu zvaného permafrost a že tání permafrostu bylo způsobeno magmatickou činností, která se na Marsu periodicky vyskytuje dodnes.“
V této publikaci její tým prokázal, že uvedené stáří pro určení doby interakce vody a horniny na Marsu je spolehlivé a že použitý chronometr nebyl ovlivněn tím, co se s Lafayettem stalo poté, co byl změněn v přítomnosti vody.
„Stáří mohlo být ovlivněno nárazem, který Lafayettův meteorit vymrštil z Marsu, ohřevem, který Lafayette zažil během 11 milionů let, kdy putoval vesmírem, nebo ohřevem, který Lafayette zažil, když spadl na Zemi a trochu ohořel v zemské atmosféře,“ říká Tremblayová. „Podařilo se nám však prokázat, že žádná z těchto věcí neovlivnila stáří vodní změny v meteoritu.“
Spoluautorem článku je Ryan Ickert, vedoucí vědecký pracovník Purdue EAPS. Ke studiu časového průběhu geologických procesů používá těžké radioaktivní a stabilní izotopy. Ukázal, že jiná izotopová data (dříve používaná k odhadu doby interakce vody a hornin na Marsu) jsou problematická a pravděpodobně byla ovlivněna jinými procesy.
„Tento meteorit poskytuje jedinečné důkazy, že reagoval s vodou. Přesné datum této události bylo sporné a naše publikace datuje, kdy byla voda přítomna,“ říká Ryan Ickert.
Nalezeno v zásuvce
Díky výzkumu je o původu Lafayettského meteoritu známo poměrně dost. Byl vyvržen z povrchu Marsu asi před 11 miliony let při nárazu do povrchu Marsu. „Víme to, protože po vyvržení z Marsu byl meteorit ve vesmíru bombardován částicemi kosmického záření, které způsobily, že v meteoritu Lafayette vznikly určité izotopy,“ říká Tremblayová. „Mnoho meteoroidů vzniká při dopadech na Mars a jiná planetární tělesa, ale jen hrstka z nich nakonec dopadne na Zemi.“
Jakmile však Lafayette dopadl na Zemi, příběh se trochu zamotal. S jistotou se ví, že meteorit byl nalezen v roce 1931 v zásuvce na Purdueově univerzitě. Ale jak se tam dostal, je stále záhadou. Tremblayová a další učinili pokrok ve vysvětlování historie časové osy meteoritu v nedávné publikaci. „Použili jsme organické kontaminanty ze Země nalezené v meteoritu Lafayett (konkrétně choroby plodin), které se vyskytovaly zejména v určitých letech, abychom zúžili dobu, kdy mohl spadnout, a zda mohl být někdo svědkem pádu meteoritu,“ říká Tremblayová.
Meteority: Časové kapsle z vesmíru
Meteority jsou pevné časové kapsle z planet a nebeských těles z našeho vesmíru. Nesou s sebou kousky dat, které mohou geochronologové odemknout. Od hornin, které lze nalézt na Zemi, se odlišují kůrou, která vzniká při sestupu naší atmosférou a často tvoří ohnivý vstup viditelný na noční obloze.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-11-meteorite-evidence-liquid-mars-million.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí