Kosmická sonda CASMIUS by mohla zkoumat tajemství ledového obra

Ledový obr Uran je jedním z nejvíce fascinujících objektů Sluneční soustavy díky své boční rotaci, složitému systému prstenců a unikátní rodině měsíců. Je však také jedním z nejméně prozkoumaných objektů Sluneční soustavy kvůli své vzdálenosti od Slunce. Vzhledem k tomu, že Voyager 2 zůstává jedinou sondou, která Uran navštívila, vědci nadále navrhují a představují koncepty misí pro návrat k prozkoumání Uranu a jeho ledových tajemství.

Nyní by osamělý výzkumník mohl být o krok blíž k vyslání další mise k Uranu, neboť ve studii nedávno prezentované na 57. konferenci o lunární a planetární vědě byl představen projekt CASMIUS (Coupled AtmosphereS and Magnetosphere Interactions of the Uran System). Hadi Madanian, vědecký pracovník a zakladatel společnosti Earth and Planetary Exploration Sciences LLC (Epex Scientific), v této studii diskutuje o tom, jak by koncept mise CASMIUS mohl pomoci odhalit nové poznatky o Uranu, včetně jeho vnitřního složení, struktury magnetického pole a složení prstenců a mnoha měsíců.

Studie sice nezmiňuje, zda bude CASMIUS misí na oběžné dráze, nebo jen průletovou (jako Voyager 2), ale doporučuje použití dvou kosmických sond s různými přístroji, které „poskytnou samostatné experimenty a doplní měření ostatních kosmických sond“. Studie odvádí vynikající práci v nastínění potenciálních časových harmonogramů startů a letů k dosažení Uranu, včetně startu v polovině roku 2033, který by trval přibližně 9–10 let, v polovině roku 2034, který by trval přibližně 8–10 let, v polovině roku 2035, který by také trval přibližně 8–10 let, a mise v roce 2036, která by trvala přibližně 10 let.

Studie uvádí: „Pochopení složitosti Uranova systému otevírá nové okno k pochopení formování Sluneční soustavy, planetárního dynama a výzkumu exoplanet. Rozšiřuje také naše znalosti o naší domovské planetě v kritických oblastech, jako je geomagnetismus a dynamo, a může poskytnout vhled do extrémních jevů, jako je obrácení magnetického dipólu. Mise vlajkové sondy k Uranu je proto monumentálním počinem, který umožňuje vědecký výzkum napříč obory a přináší následné poznatky, které přesahují rámec současného století.“

Jak již bylo uvedeno, sonda Voyager 2 je i nadále jedinou, která navštívila Uran a jeho rodinu měsíců. Svůj slavný průlet kolem Uranu a jeho měsíců uskutečnila koncem ledna 1986, kdy od listopadu 1985 do února 1986 pořizovala snímky a sbírala data. Před průletem Voyageru 2 bylo o Uranu a jeho měsících známo jen velmi málo, protože výzkum byl omezen na pozemní dalekohledy a kvůli jeho obrovské vzdálenosti od Země odhalily rozmazaný svět. V důsledku toho Voyager 2 objevil 10 nových měsíců, dva nové prstence (před průletem bylo známo devět prstenců) a změřil magnetické pole Uranu. Vědci věděli o nakloněné rotaci Uranu od poloviny 19. století, protože astronomové pozorovali, jak měsíce obíhají kolem Uranu kolmo na „normální“ oběžné dráhy.

Kromě mise CASMIUS existuje v současné době nepřeberné množství navrhovaných projektů k průzkumu Uranu a jeho mnoha měsíců, přičemž mise NASA Uranus Orbiter & Probe (UOP) je pravděpodobně nejvýznamnější, protože byla v dokumentu NASA „Origins, Worlds, and Life: A Decadal Strategy for Planetary Science and Astrobiology 2023-2032“ označena za vysoce prioritní „vlajkovou loď“ a bude mít orbiter a atmosférickou sondu. Mezi další navrhované mise patří čínská sonda Tianwen-4, která má proletět kolem Jupiteru a Uranu, a koncept mise MUSE (Mission to Uranus for Science and Exploration) Evropské kosmické agentury ESA, který se podobá misi UOP s orbiterem a atmosférickou sondou.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/uranus-mission-concept-casmius-to-probe-ice-giant-secrets a https://letspace.be/article/uranus-mission-concept-casmius-to-probe-ice-giant-secrets

autor: František Martinek