Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Kometa 3I/ATLAS je neobvykle bohatá na metanol, ukazují pozorování ALMA
11.03.2026
Credit: NSF/AUI/NRAO/M.Weiss
Astronomové používající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) detekovali v mezihvězdné kometě 3I/ATLAS kyanovodík (organická molekula obsahující dusík, která se běžně vyskytuje v kometách), a také neobvykle vysoké hladiny metanolu (organická molekula spojená s prebiotickou chemií).
Na obrázku v úvodu článku je zobrazena umělecká představa komety 3I/ATLAS, jak prolétá kolem Slunce, které osvětluje jednu stranu komety; na straně komety blíže ke Slunci je metanol zobrazen modře, přičemž v plynu jsou stále přítomna ledová prachová zrna; na temné straně komety je kyanovodík zobrazen oranžově.
„Pozorování komety 3I/ATLAS je jako sejmout otisk prstu z jiné sluneční soustavy,“ řekl profesor Nathan Roth z American University. „Detaily odhalují, z čeho je kometa složena; překypuje metanolem způsobem, který u komet v naší Sluneční soustavě obvykle nevidíme.“
Profesor Roth a jeho kolegové pomocí radioteleskopu ALMA v Chile pozorovali kometu 3I/ATLAS během přibližování ke Slunci. Jak sluneční světlo zahřívalo její ledový povrch, mezihvězdný návštěvník uvolňoval plyn a prach, čímž kolem svého jádra vytvořil komu. Analýzou komy astronomové odhalili chemické otisky materiálu, ze kterého se skládá. Zaměřili se na slabé submilimetrové otisky dvou molekul: metanolu a kyanovodíku.
Data z radioteleskopu ALMA ukazují, že 3I/ATLAS je silně obohacena metanolem ve srovnání s kyanovodíkem mnohem více, než je typické pro komety zrozené v naší Sluneční soustavě. Během dvou pozorovacích sad vědci naměřili poměr metanolu ke kyanovodíku přibližně 70 a 120, což řadí objekt mezi komety Sluneční soustavy s nejvyšším obsahem metanolu, které kdy byly studovány. Tato měření naznačují, že ledový materiál z 3I/ATLAS vznikl – nebo zažil – velmi odlišné podmínky, než jaké formují většinu komet ve Sluneční soustavě.
Vysoké rozlišení radioteleskopu ALMA také umožnilo sledovat, jak se různé molekuly pohybují od komety, což odhalilo překvapivé rozdíly mezi metanolem a kyanovodíkem. Kyanovodík zřejmě pochází především přímo z jádra komety, což je typické i pro komety v naší Sluneční soustavě.
Metanol na druhou stranu zřejmě pochází jak z jádra, tak z ledových částic v komě. Tato drobná ledová zrna se chovají jako mini-komety: jak se objekt přibližuje ke Slunci, kde se led mění v plyn, uvolňují také metanol.
Podobné chování bylo pozorováno u některých komet Sluneční soustavy, ale toto je poprvé, co byla fyzika tak detailního uvolňování plynů sledována u mezihvězdného objektu.
„Odvozené poměry metanolu a kyanovodíku u komety 3I/ATLAS patří k nejvyšším hodnotám naměřeným u jakékoliv komety, překonané pouze anomální kometou Sluneční soustavy C/2016 R2 (Pan-STARRS),“ uvedli autoři.
Zjištění byla publikována v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/alma-3i-atlas-methanol-hydrogen-cyanide-14610.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz