Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Když v červenci 1969 (tedy téměř před 40 roky) odstartovala pilotovaná kosmická loď Apollo 11 s trojicí amerických astronautů na palubě, z nichž dva měli přistát na povrchu nejbližšího souputníka Země, hodně se hovořilo o tom, kolik budou vyslanci Země „vážit“ po přistání na Měsíci. Nebylo to však jen takové početní cvičení – mělo to i svůj význam: kompletní skafandr kosmonautů, umožňující přežití v krutých měsíčních podmínkách, měl na Zemi hmotnost téměř 90 kg! Avšak vzhledem k menšímu průměru a menší hmotnosti je na Měsíci vše 6krát lehčí v porovnání se Zemí – kosmonaut i skafandr.
Kolem roku 2020 by se měli američtí astronauti znovu vrátit na Měsíc a kolem roku 2033 se předpokládá realizace pilotované výpravy na Mars. Pokud kosmonauti přistanou na rudé planetě, budou se potýkat po půlročním pobytu v beztížném stavu s přitažlivostí Marsu. Přestože zde gravitace není tak vysoká jako na Zemi, bude to pro ně určitě tvrdý oříšek, na který se musí připravit jednak během výcviku, ale především v průběhu letu k Marsu.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé planety mají různou hmotnost, a tím i různou gravitaci, případní kosmonauti by jejich přitažlivost pociťovali různě. V následující tabulce je uvedeno, kolik by „vážil“ průměrný člověk (75 kg) na jednotlivých planetách včetně Pluta a Měsíce (pomiňme tu skutečnost, že na plynných planetách nelze přistát, neboť nemají pevný povrch):
| planeta | hmotnost |
| Merkur | 28 kg |
| Venuše | 68 kg |
| Země | 75 kg |
| Měsíc | 12,4 kg |
| Mars | 28 kg |
| Jupiter | 177 kg |
| Saturn | 80 kg |
| Uran | 67 kg |
| Neptun | 84 kg |
| Pluto | 4,4 kg |
Máte-li jinou hmotnost, můžete si svoji „váhu“ na planetách zjistit na této internetové adrese: https://www.exotech.cz/nastroje/gravitacni-kalkulacka
Bez zajímavosti jistě není ani případná hmotnost kosmonauta po přistání například na některém z velkých Jupiterových měsíců, na povrchu Slunce, bílého trpaslíka či neutronové hvězdy (byť jen teoretická). Využít ke zjištění těchto hodnot můžete internetovou adresu:
http://www.exploratorium.edu/ronh/weight/index.html
Obě zmíněné adresy jsou sice v angličtině, ale bez problémů jistě pochopíte, jak údaje zadat.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí