Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Nové simulace naznačují, že exploze supernov prvních hvězd rozptýlily ve vesmíru ingredience pro kamenné planety pouhých 100 milionů let po Velkém třesku, přičemž voda již byla přítomna v některých discích, kde se planety mohly formovat.
Některé z úplně prvních hvězd ve vesmíru byly obrovské a svůj život ukončily silnými explozemi. Tyto katastrofické události, známé jako supernovy hvězd Populace III, rozptýlily do okolního plynu obrovské množství chemických prvků potřebných k vytvoření planet, jako je uhlík, kyslík a železo.
„Náš nový článek ukazuje, že prekurzory terestrických planet se mohou tvořit kolem málo hmotných hvězd s dlouhým životem v pozůstatcích prvních kosmických explozí 100 milionů let po Velkém třesku,“ řekl astrofyzik Daniel Whalen z University of Portsmouth. „Abychom to uvedli do perspektivy, vesmír je starý asi 13,8 miliardy let, takže se jedná o pozoruhodně raný stav kosmické historie.“
Zvláštní typ supernovy Populace III, nazývaný supernova párové nestability, je tak silný, že dokáže v jediné explozi vyvrhnout více než 100násobek hmotnosti těžkých prvků, než kolik jich obsahuje Slunce. Tento materiál může obohatit blízká mračna plynu na překvapivě vysoké koncentrace těžkých prvků. Tato obohacená mračna se pak mohou vlivem gravitace zhroutit a vytvořit vířivý disk materiálu kolem mladé hvězdy, podobně jako disk, ze kterého vznikla naše vlastní Sluneční soustava.
„V našich počítačových simulacích raného vesmíru jsme našli jeden takový disk kolem mladé hvězdy o hmotnosti asi 70 % ekvivalentu Slunce,“ řekl Whalen. „Uvnitř disku se nahromadilo dostatek pevného materiálu k vytvoření planetárních stavebních bloků v množství několika hmotností Země, zhruba ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké se pohybuje Země kolem Slunce.“
„Překvapivěji disk také obsahoval značné množství vody, jen několikrát méně, než kolik bylo k dispozici při vzniku Sluneční soustavy. To znamená, že jakékoliv planety, které se tam formovaly, mohly potenciálně přijímat vodu podobným způsobem jako Země, o které se předpokládá, že velkou část vody získala z materiálu, který zbyl během procesu formování planety.“
„Naše zjištění naznačují, že podmínky pro vznik planet mohly existovat mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. Pokud je to tak, vyvolává to zajímavou otázku: mohly by se potenciálně obyvatelné světy objevit i mnohem dříve v historii vesmíru?“
Článek týmu bude publikován v časopise Astrophysical Letters Journal.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/early-universe-planets-14987.html a https://www.universetoday.com/articles/the-ingredients-for-planets-turned-up-astonishingly-early
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí