Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kam se poděly všechny hvězdy?

Kam se poděly všechny hvězdy?

08.01.2015

ESO 001/15 tisková zpráva

Zdá se, jako by na tomto působivém snímku chyběly některé hvězdy. Tmavá plocha ve hvězdném poli však není skutečná díra, ale oblast napěchovaná plynem a prachem. Tento temný oblak nese označení LDN 483 – což je zkratka anglického označení 'Lynds Dark Nebula 483'. Temné oblaky, jako je tento, představují oblasti budoucího zrodu hvězd. Uvedený snímek oblaku LDN 483 a jeho okolí byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m vybaveným širokoúhlou kamerou WFI (Wide Field Imager), který pracuje na observatoři ESO/La Silla.

Oblak LDN 483 [1] se nachází asi 700 světelných let od nás a na obloze jej naleznete v souhvězdí Hada. Obsahuje dostatek hmoty na to, aby úplně zabránila průchodu viditelného světla z hvězd v pozadí. Především husté molekulární oblaky, jako je LDN 483, bývají označovány jako temné mlhoviny, jelikož mají schopnost zakrýt objekty ležící za nimi. Bezhvězdná povaha oblaku LDN 483 a jemu podobných by mohla naznačovat, že se jedná o místa, kde hvězdy nemohou vzniknout a vyvíjet se. Ve skutečnosti je ale opak pravdou: temné mlhoviny nabízejí to nejpříhodnější prostředí pro případný budoucí vznik hvězd.

Astronomové zkoumající vznik hvězd objevili v nitru oblaku LDN 483 jedny z nejmladších pozorovatelných typů hvězdných novorozenců. Tyto rodící se hvězdy bychom mohli přirovnat ještě nenarozeným dětem.

V této první fázi hvězdného vývoje je rodící se hvězda pouhou koulí plynu a prachu smršťující se gravitační silou v nitru molekulárního oblaku, který ji obklopuje. Protohvězda je stále poměrně chladná, její teplota se pohybuje kolem -250° C, a proto vyzařuje pouze na dlouhých submilimetrových vlnových délkách elektromagnetického záření [2]. Teplota a tlak v jejím nitru však začínají stoupat.  

Tato nejrannější fáze vývoje hvězdy trvá pouze tisíce let, což je v astronomickém měřítku neskutečně krátká doba. Stačí si uvědomit, že hvězdy většinou existují miliony i miliardy let. V následujících stádiích vývoje během následujících několika milionů let mladá protohvězda zvýší svoji teplotu i hustotu. Energie vydávaného záření se postupně zvyšuje až se přes relativně chladné daleké infračervené záření a blízké infračervené záření přiblíží vlnovým délkám viditelného světla. Kdysi slabá protohvězda se následně stane zářící hvězdou. 

Jak se z inkoustových hlubin oblaku LDN 483 vynořují další a další hvězdy, temná mlhovina se postupně rozpustí a ztratí svou neprůhlednost. Chybějící – v současnosti skryté hvězdné pozadí – se postupně objeví, ale po co uplynutí období několika milionů let budoe naopak přezářeno svitem jasných mladých čerstvě zrozených hvězd, vzešlých z kdysi temného oblaku [3].

 

Zdroj

 

Poznámky


[1] Katalog temných mlhovin (LDN - Lynds Dark Nebula catalogue) sestavila americká astronomka Beverly Turner Lynds a byl publikován v roce 1962. Tyto temné mlhoviny byly objeveny na základě vizuální prohlídky fotografických desek pořízených v rámci Palomar Sky Survey.

[2] Zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), které je z části provozováno Evropskou jižní observatoří, pozoruje submilimetrové a milimetrové vlnové délky elektromagnetického záření a je ideálním přístrojem pro výzkum velmi mladých hvězd v molekulárních oblacích.

[3] Mladou hvězdokupu tohoto typu je možné spatřit zde, o něco vyvinutější tady.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany
; Tel.: +49 89 3200 665; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1501. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje