JWST našel stopy dávného a vzdáleného původu mezihvězdné komety 3I/ATLAS

Třetí identifikovaná mezihvězdná kometa v historii lidstva má překvapivé chemické složení, což vyvolává otázky, jak běžné nebo neobvyklé mohou být podmínky v naší vlastní Sluneční soustavě. Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 začala vzdalovat od Slunce, astronomové využili příležitosti a obrátili výkonný vesmírný dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) jejím směrem a uskutečnili detailní měření jejích chemických složek. Kometa byla čerstvě ohřátá po svém nejbližším průletu kolem Slunce a její starověký led se přeměnil na jasnou komu plynu ideální pro pozorování.

JWST pořídil detailní data, včetně chemických poměrů uhlíku a deuteria, známého také jako těžký vodík, které se v kometách Sluneční soustavy nenacházejí. Výsledky vědce překvapily. Astronomové při zpětném pohledu využili zjištění látek, které tvoří kometu 3I/ATLAS, k pochopení prostředí, ve kterém vznikla.

Článek s podrobnostmi o zjištěních byl publikován 22. června 2026 v časopise Nature.

Název komety pochází z jejího statusu třetí potvrzené mezihvězdné vlasatice, což znamená, že vznikla mimo Sluneční soustavu, a z dalekohledu, který ji poprvé spatřil, ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) financovaného NASA.

„Byla to jedinečná příležitost studovat starověký objekt ze vzdálené oblasti Galaxie, pravděpodobně starší než naše Slunce a Sluneční soustava,“ řekl astrochemik Martin Cordiner z Goddardova vesmírného letového centra NASA v Greenbeltu v Marylandu a hlavní autor studie. „Na jedné straně získáváme přímý vhled do daného vzdáleného času a místa, a na druhé straně se dozvídáme něco o tom, jak neobvyklá může být naše vlastní Sluneční soustava.“

Cordiner a výzkumný tým se připojil k astronomům z mnoha podoborů a využil příležitosti podívat se na 3I/ATLAS na její cestě Sluneční soustavou. Dostali souhlas s přerušením plánovaného programu pozorování Webbova teleskopu a využitím jeho přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) ke studiu komety.

NIRSpec odhalil mimořádně vysoké hladiny deuteria, asi 30krát vyšší než u komet Sluneční soustavy. To naznačuje, že 3I/ATLAS mohla vzniknout ve velmi chladném systému mnohem dříve v historii naší Galaxie. Během svého vzniku byl materiál, který se stal součástí 3I/ATLAS, pravděpodobně vystaven velkému množství záření, ale ne dlouhodobému teplu, které by přepracovalo jeho „těžkou vodu“ s deuteriem na typ vodního ledu H2O, který známe na Zemi.

NIRSpec navíc ukázal pouze stopy uhlíku-13 ve srovnání s lehčím uhlíkem-12. To také ukazuje na velmi starý původ 3I/ATLAS, protože hvězdné systémy se v průběhu času obohacují o uhlík-13, jak se v Galaxii rodí a umírají generace hvězd. Proto jsou v naší soustavě, kolem Slunce, která vznikla relativně nedávno, před 4,5 miliardami let, vyšší hladiny uhlíku-13.

Výzkumný tým odhaduje, že 3I/ATLAS se mohla vytvořit již před 10 až 12 miliardami let, během „kosmického poledne“, kdy vrcholila tvorba hvězd. Její mladý systém byl pravděpodobně ukryt v relativně chladném, hustém oblaku. Množství těžké vody ukazuje, že 3I/ATLAS strávila své období formování v hluboce zmrzlém stavu.

Samostatná studie s využitím dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře (ESO), vedená astronomkou Cyrielle Opitomovou z Edinburské univerzity, doplňuje Webbova zjištění analýzou uhlíkových a dusíkatých variant ve formě chemického kyanidu.

„Pro nás jako vědce je nalezení těchto vzácných izotopů fascinující, ale širší kontext spočívá v hledání možností prebiotické chemie jinde v Galaxii,“ řekla Stefanie Milamová z NASA Goddard Space Flight Center a spoluautorka studie. „Zatím víme pouze o jednom místě v rozlehlém vesmíru, kde chemické složky vedly k životu – v naší Sluneční soustavě, na naší Zemi. Analýza těchto mezihvězdných objektů je důležitým krokem k poznání, jak běžné nebo neobvyklé jsou podmínky pro evoluci života ve vesmíru.“

Měření specifických druhů prvků pomocí přístroje NIRSpec Webbova teleskopu ukazují, jak se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS liší od komet pocházejících z naší vlastní Sluneční soustavy. Vědci použili NIRSpec k měření uhlíku-13, který obsahuje jeden neutron navíc ve srovnání s běžnějším uhlíkem-12. Také změřili množství těžkého vodíku, což je atom s přidaným neutronem.

Připojená infografika znázorňuje rozdíly v naměřených poměrech těžkého uhlíku a těžkého vodíku mezi kometami Sluneční soustavy a mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS. Horní část infografiky má nadpis Těžký uhlík a vodorovnou stupnici v krocích po 50 od nuly do 250, která měří poměr uhlíku-12 k uhlíku-13. Tři komety Sluneční soustavy se na stupnici objevují těsně pod 100, zatímco kometa 3I/ATLAS se objevuje nad 150 pro oxid uhelnatý a přibližně 170 pro oxid uhličitý. Spodní část infografiky má nadpis Těžký vodík s vodorovnou stupnicí, která je označena Poměr těžkého vodíku naměřený ve vodě. Na grafu se objevuje jedenáct komet Sluneční soustavy, všechny napravo od 10 na zápornou čtvrtou mocninu. Kometa 3I/ATLAS se objevuje na 10 na zápornou druhou mocninu.

Zdroj: https://esawebb.org/news/weic2613/?lang

autor: František Martinek