Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť.
Zářící střed galaxie NGC 4845 obsahuje obrovskou variantu černé díry, známou jako superhmotná černá díra. Na přítomnost černé díry ve vzdálených galaxiích, jako je NGC 4845, může naznačovat jejich vliv na hvězdy v těsném okolí černé díry; tyto hvězdy prodělaly zřetelné gravitační působení černé díry a doslova prosvištěly kolem středu galaxie rychleji než v jiných případech.
Na základě průzkumu pohybu těchto centrálních hvězd mohou astronomové odhadnout hmotnost superhmotné černé díry – pro NGC 4845 se odhaduje na více než několik stovek tisíc hmotností Slunce. Stejný způsob byl rovněž použit k odhalení černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy – označované Sagittarius A*. Její hmotnost byla určena na téměř 4 milióny hmotností Slunce.
Galaktické jádro NGC 4845 není jen superhmotné, ale také mimořádně nenasytné. V roce 2013 astronomové pozorovali galaxii NGC 4845, když zaregistrovali intenzivní záblesk v jejím centru. Záblesk přicházel z centrální černé díry, která pohltila objekt o hmotnosti několikrát větší než Jupiter. Hnědý trpaslík nebo velká planeta se prostě zatoulala příliš blízko a byla spolknuta černou dírou – hladovým jádrem galaxie NGC 4845.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-01-hubble-supermassive-super-hungry-galaxy.html
autor: František Martinek