V sobotu 7. listopadu zavládly na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. kosmické simulace a hry, které se těšily velkému zájmu zejména mladých účastníků vzdělávacího cyklu pod názvem „Základy orbitální mechaniky prostřednictvím her“. Finanční zdroje hvězdárny nejsou neomezené, tak se účastníci věnovali konstrukci kosmické rakety a prvním kosmickým letům zatím jen v herním prostředí Kerbal.
Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Publikovaný snímek z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST nám nabízí lekci z galaktické historie. Toto zářivé seskupení hvězd nese název Messier 30 (M30) – po francouzském astronomovi Charlesi Messierovi, který tento objekt (spolu s dalšími mlhavými útvary) zařadil do svého katalogu. V dobách, kdy Messier žil, bylo totiž snadné si takové objekty v tehdejších dalekohledech splést s kometami. M30 se nachází ve vzdálenosti přibližně 27 500 světelných let v souhvězdí Kozoroha.
M30 je kulová hvězdokupa – zhruba kulovité seskupení hvězd, které může čítat od desítek tisíc až po miliony hvězd. Tyto hvězdokupy se obvykle vyskytují na okrajích galaxií a obíhají v rozsáhlé, řídké oblasti zvané halo, podobně jako se hejno můr pohybuje kolem žárovky. Naše Galaxie (Mléčná dráha) obsahuje nejméně 150 kulových hvězdokup, přičemž ta nejbližší je vzdálena asi 6 000 světelných let. Tyto hvězdokupy jsou úctyhodně staré; astronomové odhadují jejich věk na 11,5 až 13,5 miliardy let, což znamená, že některé z nich jsou téměř stejně staré jako samotný vesmír.
Kulové hvězdokupy již dlouho hrají důležitou roli při poznávání naší Galaxie. Před více než sto lety využil astronom Harlow Shapley pozorování určitého typu proměnných hvězd k určení polohy a vzdálenosti desítek kulových hvězdokup v naší Galaxii. Jeho práce ukázala, že Slunce se nenachází ve středu naší Galaxie a že galaktické centrum leží směrem k souhvězdí Střelce. (Jím stanovené vzdálenosti však byly nepřesné, což vedlo k závěru, že naše Galaxie je zhruba dvakrát větší, než ve skutečnosti je.)
Astronomové i dnes pokračují v poznávání naší Galaxie prostřednictvím pozorování kulových hvězdokup. Vzhledem k tomu, že jsou nesmírně staré, mohou nám poskytnout vodítka k pochopení toho, jak se naše Galaxie v dávné minulosti vyvíjela. Kulové hvězdokupy, které vznikly přímo v naší Galaxii, mohou fungovat jako „časové schránky“ uchovávající původní chemické složení naší mladé Galaxie.
Je však možné, že ne všechny kulové hvězdokupy, které dnes obíhají v naší Galaxii, v ní také vznikly. Vědci zjistili, že M30 a řada dalších kulových hvězdokup obíhají opačným směrem, než jakým rotuje naše Galaxie. To může znamenat, že tyto hvězdokupy v naší Galaxii vůbec nevznikly. Je možné, že je naše Galaxie – Mléčná dráha – v dávné minulosti zachytila!
HST pozoroval M30 již několikrát. Dříve zveřejněný snímek M30 vycházel z dat získaných přístrojem ACS (Advanced Camera for Surveys) a byl součástí pozorovacího programu (č. 10775; hlavní řešitel: Sarajedini), v jehož rámci byly v červeném a blízkém infračerveném světle zkoumány desítky kulových hvězdokup v Mléčné dráze. Díky tomu se podařilo zachytit hvězdy, jejichž hmotnost dosahuje pouhých 20 % hmotnosti Slunce. V rámci novějšího programu (č. 13297; hlavní řešitel: Piotto) se vědci k M30 a dalším kulovým hvězdokupám v naší Galaxii vrátili. Tentokrát k pozorování využili přístroj WFC3 (Wide Field Camera 3) a tři filtry, které zachycují světlo v modřejší části spektra. Tento program přinesl data, která byla klíčová pro studium exotických objektů, jako jsou tzv. „modří opozdilci“ (blue stragglers), a také pro zkoumání více hvězdných populací, jež se mohou vyskytovat v jediné kulové hvězdokupě.
V nedávné době Hubbleova kamera ACS znovu pozorovala mnoho z těchto kulových hvězdokup. Tato pozorování byla součástí programu (#16298, PI: Libralato), který se zabýval tím, jak se různé populace hvězd v kulových hvězdokupách pohybovaly během 15 let od jejich prvního pozorování Hubbleovým teleskopem – což bylo možné díky dlouhověkosti Hubbleova teleskopu a jeho schopnosti rozlišovat fantasticky malé detaily ve vzdálených objektech.
Fotografie publikovaná v úvodu článku byla vytvořena s využitím dat ze všech tří pozorovacích programů a zahrnuje široký rozsah vlnových délek, které Hubbleův teleskop dokáže pozorovat – ultrafialové, viditelné a blízké infračervené světlo. Každá vlnová délka nám pomáhá lépe pochopit, jak se tyto skupiny hvězd formovaly a vyvíjely.
Zdroj: https://science.nasa.gov/missions/hubble/hubble-learns-galactic-history-from-stars/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí