Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Nová pozorování Velké rudé skvrny na Jupiteru odhalila, že atmosféra planety nad proslulou bouří a kolem ní je překvapivě zajímavá a aktivní. Připojená grafika ukazuje oblast pozorovanou vesmírným teleskopem James Webb Space Telescope (JWST) – nejprve její polohu na snímku celé planety přístrojem NIRCam (vlevo) a samotnou oblast (vpravo), zobrazenou Webbovým spektrografem Near-InfraRed Spectrograph (NIRSpec).
Snímek z NIRSpec je poskládán ze šesti snímků NIRSpec Integral Field Unit pořízených v červenci 2022, každý o ploše přibližně 300 kilometrů čtverečních, a ukazuje infračervené světlo vyzařované molekulami vodíku v ionosféře Jupitera. Tyto molekuly leží více než 300 kilometrů nad mraky bouře, kde světlo ze Slunce ionizuje vodík a stimuluje tuto infračervenou emisi. Červenější barvy na tomto obrázku zobrazují emise vodíku z těchto vysokých nadmořských výšek v ionosféře planety. Modřejší barvy naopak ukazují infračervené světlo z nižších výšek, včetně vrcholků mraků v atmosféře a velmi nápadné Velké rudé skvrny.
Jupiter je daleko od Slunce a proto přijímá rovnoměrnou nízkou úroveň denního světla, což znamená, že většina povrchu planety je na těchto infračervených vlnových délkách relativně slabá – zejména ve srovnání s emisemi z molekul v blízkosti pólů, kde je magnetické pole Jupitera obzvláště silné. Na rozdíl od očekávání vědců, že tato oblast bude proto v přírodě vypadat homogenně, hostí celou řadu složitých struktur, včetně tmavých oblouků a jasných bodů, v celém zorném poli.
Popis obrázku – grafika se dvěma panely: Na levé straně je infračervený snímek planety Jupiter, označený „Webb/NIRCam“. Planeta je zobrazena v mnoha barvách, zejména na pólech a v oblasti Velké rudé skvrny, která je viditelná jako kruhová bouře vpravo dole na planetě. Skvrna je obklopena zvýrazněním zubatého obdélníku. Pravá strana ukazuje detailní obrázek této oblasti v různých barvách, označený „Webb/NIRSpec“. Barevný pruh ukazuje, že modřejší barvy na této straně ukazují nižší nadmořské výšky v atmosféře Jupitera a červenější barvy vyšší nadmořské výšky.
Zdroj: https://esawebb.org/images/weic2419a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí