Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Vědecký tým z Astronomického ústavu Havajské univerzity (IfA) odhalil nový oslnivý druh kosmické exploze, která je mnohem energičtější než cokoliv, co bylo dosud pozorováno. Tým tyto vzácné události pojmenoval „extrémní nukleární přechodné jevy“ (Extreme Nuclear Transients – ENT), ke kterým dochází, když jsou masivní hvězdy – nejméně třikrát hmotnější než naše Slunce – roztrhány supermasivními černými dírami. Výsledky týmu byly nedávno publikovány v časopise Science Advances.
„Již více než deset let pozorujeme roztrhání hvězd v důsledku slapových poruch, ale tyto ENT jsou jiná monstra, která dosahují téměř desetkrát větší jasnosti, než jakou obvykle pozorujeme,“ řekl Jason Hinkle, který vedl studii jako závěrečnou část svého doktorského výzkumu na IfA. „Nejenže jsou ENT mnohem jasnější než běžné slapové poruchy, ale zůstávají zářivé po celá léta, čímž daleko překonávají energetický výkon i těch nejjasnějších známých explozí supernov.“
ENT jsou milionkrát vzácnější než supernovy. Jejich extrémní jasnost však znamená, že je lze pozorovat i v extrémně vzdálených galaxiích, což vědcům poskytuje nový způsob studia černých děr v raném vesmíru.
Objevování prostřednictvím dat
Jeden z ENT zkoumaných v této práci, pojmenovaný Gaia18cdj, uvolnil 25krát více energie než nejsilnější zaznamenaná supernova. Za pouhý jeden rok vyzářil energii rovnající se celoživotnímu výkonu 100 Sluncí. Pro srovnání, většina supernov vyprodukuje v podobném časovém měřítku výkon odpovídající pouze výkonu jednoho Slunce za celou dobu života.
Hinkle si podivných vzplanutí poprvé všiml při procházení veřejně dostupných dat z evropské vesmírné observatoře Gaia. Na rozdíl od běžnějších kosmických explozí, které během několika týdnů slábnou, ENT září nepřetržitě po celé roky.
„Pozorování družicí Gaia vám neřeknou, co je to přechodný jev, jen to, že se něco změnilo v tom, jak se nám jeví,“ řekl Hinkle. „Ale když jsem viděl tyto plynulé, dlouhotrvající záblesky z center vzdálených galaxií, věděl jsem, že se díváme na něco neobvyklého.“
Vzácné kosmické události
Hinkle využil dlouholetá pozorování ze systému UH Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System s teleskopy na Haleakalā a Mauna Loa, W. M. Keck Observatory, Maunakea a dalšími teleskopy na Zemi a na oběžné dráze, aby tyto události charakterizoval. Vědci potvrdili, že se nejednalo o supernovy ani o běžnou aktivitu černých děr. Místo toho se zdá, že ENT jsou způsobeny plynulejším a zdlouhavějším procesem – hvězdy několikanásobně hmotnější než naše Slunce jsou pomalu pohlcovány černými dírami.
„ENT poskytují nový cenný nástroj pro studium masivních černých děr ve vzdálených galaxiích,“ řekl Benjamin Shappee, docent na IfA, který je spoluautorem studie. „Protože jsou tak jasné, můžeme je pozorovat na obrovské vesmírné vzdálenosti – a v astronomii pohled do dálky znamená pohled do minulosti. Pozorováním těchto prodloužených vzplanutí získáváme vhled do růstu černých děr v době, kdy byl vesmír o polovinu mladší než dnes a galaxie byly rušným místem – tvořily hvězdy a krmily své supermasivní černé díry desetkrát intenzivněji než dnes.“
Více jevů ENT
Astronomové doufají, že se jim podaří spatřit mnohem více jevů ENT, přičemž každý z nich nabídne pohled na mocné síly, které utvářejí galaxie napříč vesmírným časem. Budoucí observatoře, jako je Vera C. Rubin Observatory a Roman Space Telescope, NASA, by mohly odhalit mnohem více těchto velkolepých událostí, což by mohlo způsobit převrat v našem chápání aktivity černých děr ve vzdáleném raném vesmíru.
„Tyto ENT neznamenají jen dramatický konec života masivní hvězdy. Osvětlují procesy zodpovědné za růst největších černých děr ve vesmíru,“ dodává Hinkle.
Zdroj: https://www.hawaii.edu/news/2025/06/04/biggest-explosion-since-big-bang/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí