Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Ukázalo se, že tři nové rychlé rádiové záblesky FRB – Fast Radio Bursts – objevené teleskopem Westerbork pronikly skrz halo naší sousední galaxie Triangulum (v souhvězdí Trojúhelníku). Neviditelné elektrony v této galaxii přitom deformovaly FRB. Z ostrých, nových, živých snímků mohli astronomové poprvé odhadnout maximální počet neviditelných atomů v galaxii Triangulum.
Po modernizaci pole radioteleskopů v nizozemském Westerborku astronomové našli pět nových rychlých rádiových záblesků. Snímky dalekohledu, mnohem ostřejší, než bylo dříve možné, odhalily, že naši sousední galaxii Triangulum „prorazilo“ několik výbuchů. To umožnilo astronomům poprvé určit maximální počet jinak neviditelných atomů v této galaxii.
Rychlé rádiové výbuchy, FRB, patří mezi nejjasnější exploze ve vesmíru. Výbuchy vydávají hlavně rádiové vlny. Záblesky jsou tak silné, že je radioteleskopy dokážou detekovat i ze vzdálenosti více než čtyř miliard světelných let. To, že jsou pozorovatelné na tak obrovské vzdálenosti znamená, že výbuchy produkují obrovské množství energie. Jeden FRB vyzařuje deset miliardkrát více energie než činí roční spotřeba energie celé světové populace.
Díky této gigantické výrobě energie jsou FRB velmi zajímavé. Mnoho astronomů si myslí, že je vyzařují neutronové hvězdy. Hustota a síla magnetického pole těchto extrémně kompaktních hvězd je ve vesmíru jedinečná. Zkoumáním záblesků se astronomové snaží lépe porozumět základním vlastnostem hmoty, která tvoří vesmír. Ale studovat tyto záblesky je obtížné. Nikdo neví, kde se na obloze objeví další výbuch. A FRB trvají jen milisekundu: když mrknete, zmeškáte to.
Westerbork, osazený novými přijímači a novým superpočítačem (Apertif Radio Transient System, ARTS), nyní objevil pět nových FRB. Okamžitě také určil jejich polohu, říká hlavní řešitel Joeri van Leeuwen (ASTRON): „Nyní máme nástroj s velmi širokým zorným polem a velmi ostrým viděním. A to vše naživo. To je nové a vzrušující.“
Dříve radioteleskopy jako Westerbork detekovaly FRB jako složenýma očima mouchy. Mouchy vidí všemi směry, ale rozmazaně. Upgrade Westerborku je jako křížení očí mouchy s očima orla. Superpočítač ARTS nepřetržitě kombinuje snímky z dvanácti talířů Westerbork a vytváří ostrý obraz v masivním zorném poli. „Nemůžete si jen tak koupit komplexní elektroniku, kterou k tomu potřebujete,“ říká systémový architekt Eric Kooistra (ASTRON). „Většinu systému jsme navrhli sami, s velkým týmem. Výsledkem byl nejmodernější přístroj, jeden z nejvýkonnějších na světě.“
Astronomové chtějí pochopit, jak a proč jsou FRB tak jasné. Záblesky jsou ale zajímavé i tím, že na své cestě k Zemi pronikají skrz další galaxie. Elektrony v těchto galaxiích, normálně většinou neviditelné, zkreslují záblesky. Sledování neviditelných elektronů a jejich doprovodných atomů je důležité, protože většina hmoty ve vesmíru je temná a stále o ní víme jen málo. Dříve mohly radioteleskopy jen zhruba indikovat, kde se FRB vyskytl. Superpočítač ARTS nyní umožňuje Westerborku velmi přesně identifikovat polohu FRB. Van Leeuwen říká: „Ukázali jsme, že tři z FRB, které jsme objevili, probodly našeho souseda, galaxii Triangulum. Podařilo se nám tak poprvé spočítat, kolik neviditelných elektronů galaxie obsahuje. Fantastický výsledek.“
autor: František Martinek