V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější supernovu
26.01.2025
Extragalactic Survey jsou kroužky označeny přechodné
jevy, z nichž mnohé jsou supernovy
Credit: NASA, ESA, CSA, STScI, JADES Collaboration
JWST odhalil masivní hvězdu, která ukončila svůj život explozí v době, kdy byl vesmír ještě mladý. Na 245. zasedání Americké astronomické společnosti v National Harbor v Marylandu představili astronomové některé z nejnovějších a nejzajímavějších objevů vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Jedním z těchto objevů byla identifikace nejvzdálenější supernovy, která byla kdy potvrzena. Tyto exploze znamenají konec života masivních hvězd a k této supernově došlo v době, kdy byl vesmír ještě batoletem, přibližně 1,7 miliardy let starým.
David Coulter, postdoktorand na Space Telescope Science Institute (STScI), studoval četné snímky z programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey (JADES), který se zaměřuje na nejstarší galaxie a jejich charakteristiky. Coulter a jeho tým pořídili snímky s odstupem až jednoho roku pomocí kamery pro blízké infračervené záření.
Tým objevil supernovu s katalogovým označením AT2023 ADS-V a více než 80 dalších přechodných jevů (tj. objektů, jejichž svítivost se v průběhu času mění). V případě AT2023 ADS-V umožnily astronomům snímky z let 2022 a 2023 porovnat chování hvězdy v tomto intervalu.
na snímcích JADES. V levém sloupci je AT2023 ADS-V
s červeným posuvem (z) 3,8, což znamená, že k ní
došlo v době, kdy byl vesmír starý 1,7 miliardy let
Credit: NASA, ESA, CSA, STScI, Christa DeCoursey
(University of Arizona), JADES Collaboration
Když masivní hvězda vyčerpá všechno své palivo pro jadernou fúzi, nerovnováha sil způsobí, že se hvězda zhroutí sama do sebe a následně exploduje směrem ven, což se klasifikuje jako supernova II. typu. Hvězdy musí mít alespoň osminásobek hmotnosti našeho Slunce, aby mohly takovou proměnou projít. V tomto případě astronomové odhadují hmotnost předchůdce AT2023 ADS-V na obrovských 20 hmotností Slunce, což je skutečný gigant.
Dávné prostředí AT2023 ADS-V obsahovalo pouze třetinu množství těžkých prvků – těch, které mají více protonů než vodík a helium – které se nacházejí v dnešním „starším“ lokálním vesmíru. Těžké prvky vznikají fúzí v jádrech masivních hvězd, které pak explodují jako supernovy a obohacují jimi vesmír.
AT2023 ADS-V je jen jedním z mnoha přechodných jevů objevených v programu JADES. „Toto je skutečně náš první vzorek toho, jak vypadá vesmír s vysokým středním posuvem pro vědu o přechodných jevech,“ uvedl člen studijního týmu Justin Pierel, rovněž z STScI, v tiskové zprávě. „Snažíme se zjistit, zda se vzdálené supernovy zásadně liší od toho, co vidíme v blízkém vesmíru, nebo zda se mu velmi podobají.“
Jistě budou objeveny i další rané hvězdné exploze. A ty nepochybně poskytnou astronomům úplnější obraz o počátcích vesmíru, kdy jednoduchost začala ustupovat složitějšímu a bohatšímu vesmíru plnému těžších prvků a nakonec vedla ke vzniku života.
Zdroj: https://www.astronomy.com/science/astronomers-find-the-most-distant-supernova-yet/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz