Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Nové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.
Fotografii v úvodu článku pořídila družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Snímek zachycuje střed naší Galaxie označovaný Sagittarius A (zkráceně Sag A) se superhmotnou černou dírou v jejím centru. Použitím periodických pozorování v průběhu několika roků družice Chandra zaznamenala vzplanutí rentgenového záření (X-ray) v této oblasti přibližně jednou denně. Tato vzplanutí byla rovněž pozorována v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO.
Nová pozorování prokázala možné vysvětlení těchto záhadných vzplanutí. Nabízí se představa, že zdroj Sag A je obklopen oblakem obsahujícím stovky biliónů planetek a komet, které mohly být „ukradeny“ jejich mateřským hvězdám. Obrázek v úvodu článku byl vytvořen na základě složené expozice v délce téměř miliónu sekund (zhruba 278 hodin, tj. 11 dnů a 14 hodin), kdy družice Chandra pozorovala okolí centrální černé díry v naší Galaxii. Červená barva představuje rentgenové záření o nízké energii, zelená barva X záření o střední energii a modrá barva znázorňuje rentgenové záření o nejvyšších energiích.
Asteroid, který podstoupí těsné setkání s dalším objektem, jako je hvězda či planeta, může být vyvržen na dráhu směřující do centra Galaxie. Jestliže se tyto asteroidy přiblíží na vzdálenost přibližně 150 000 000 km od černé díry (což odpovídá vzdálenosti Země od Slunce), jsou roztrhány na kousky v důsledku působících slapových (gravitačních) sil černé díry.
Tyto fragmenty se následně vypaří v důsledku tření, jak úlomek asteroidu prolétá horkým řídkým plynem proudícím k rentgenovému zdroji Sag A, podobně, jako se rozzáří meteor při průletu částice atmosférou při srážce se Zemí. Dojde ke vzplanutí rentgenového záření a nakonec jsou zbytky asteroidu „spolykány“ černou dírou.
O další obdobné situaci ve Sluneční soustavě bylo hovořeno nedávno. V průměru každý třetí den dochází ke zničení jedné komety při jejím průletu horkou atmosférou Slunce. A tak navzdory významným rozdílům dvou prostředí může být zánik komet a asteroidů při srážce se Sluncem či černou dírou podobný.
Velmi dlouhá pozorování rentgenového zdroje Sag A pomocí kosmické observatoře Chandra budou pokračovat i v roce 2012, která poskytnou drahocenné informace o frekvenci a jasnosti záblesků a pomohou tak ověřit a vysvětlit navrhovaný model. Tato výzkumná práce má potenciál porozumět schopnosti asteroidů a planet vzniknout v tak krutém prostředí v blízkosti centra naší Galaxie, v okolí rentgenového zdroje Sagittarius A.
Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2012/sgra/
autor: František Martinek