ALMA detekovala molekulární aktivitu největší známé komety Oortova oblaku

Astronomové pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pozorovali kometu C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein) – největší a druhou nejvzdálenější kometu, která kdy byla pozorována z Oortova oblaku – když byla více než v polovině cesty k Neptunu, v ohromující vzdálenosti 16,6násobku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí.

Kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein na snímcích Dark Energy Survey pořízených v roce 2014. Tato kometa má oběžnou dobu dlouhou miliony let a její průměr činí téměř 140 km, což je více než desetinásobek než u většiny známých komet.

Dosud se o chování těchto chladných a vzdálených objektů vědělo jen málo. Nová pozorování z radioteleskopu ALMA odhalila složité a vyvíjející se proudy plynu oxidu uhelnatého vycházející z jádra komety a poskytla tak první přímý důkaz o tom, co pohání její aktivitu tak daleko od Slunce. „Tato měření nám umožňují nahlédnout do fungování tohoto obrovského ledového světa,“ řekl Nathan Roth, astronom z Americké univerzity a Goddardova střediska vesmírných letů NASA. „Jsme svědky explozivních procesů, které vyvolávají nové otázky o tom, jak se bude tato kometa vyvíjet během své další cesty směrem k vnitřním oblastem Sluneční soustavy.“

ALMA pozorovala kometu C/2014 UN271 zachycením záření plynného oxidu uhelnatého v její atmosféře a tepla (tepelné emise) v době, kdy byla kometa ještě velmi daleko od Slunce. Díky vysoké citlivosti a rozlišení radioteleskopu ALMA se vědci mohli zaměřit na extrémně slabý signál z tak chladného a vzdáleného objektu.

V návaznosti na předchozí pozorování ALMA, která poprvé charakterizovala velikost jádra komety, byly na základě nových poznatků změřeny termální signály pro další výpočet velikosti komety a množství prachu obklopujícího její jádro. Jejich hodnoty pro velikost jádra a hmotnost prachu jsou v souladu s předchozími pozorováními radioteleskopu ALMA a potvrzují, že se jedná o největší kometu v Oortově oblaku, která kdy byla nalezena.

Schopnost radioteleskopu ALMA přesně měřit tyto signály umožnila studii, která nabízí jasnější obraz tohoto vzdáleného ledového obra.

„Tento objev nejenže představuje první detekci molekulárních výronů v této rekordní kometě, ale také nabízí vzácný pohled na chemii a dynamiku objektů pocházejících z nejvzdálenějších částí naší Sluneční soustavy,“ uvedli astronomové.

„Předpokládáme, že jak se bude kometa C/2014 UN271 přibližovat ke Slunci, začnou se vypařovat další zmrzlé plyny, což odhalí ještě více o primárním složení komety a rané Sluneční soustavě. Takové objevy pomohou odpovědět na základní otázky o tom, odkud se vzala Země a její voda a jak se mohlo vytvořit prostředí vhodné pro život i někde jinde.“

C/2014 UN271 dosáhne perihelia své dráhy v roce 2031 a přiblíží se ke Slunci na vzdálenost 10,97 AU, což je srovnatelné s dráhou Saturnu. Poté se vydá na zpáteční cestu do Oortova oblaku. Podle různých odhadů se kometa vrátí do vnitřní části Sluneční soustavy za 2,8-4,5 milionu let.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/alma-molecular-activity-comet-bernardinelli-bernstein-13995.html a https://astrobiology.com/2025/05/first-detection-of-molecular-activity-in-the-largest-known-oort-cloud-comet-alma-imaging-of-c-2014-un271-bernardinelli-bernstein-at-16-6-au-from-the-sun.html a https://www.almaobservatory.org/en/press-releases/largest-oort-cloud-comet-ever-observed-unveils-its-secrets-with-almas-powerful-gaze/

autor: František Martinek