Třpytivé drahokamy v kulové hvězdokupě M 9

Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil velmi detailní snímky vzdáleného objektu Messier 9 (zkráceně M 9), což je kulová hvězdokupa nacházející se poblíž centra naší Galaxie. Tato „koule“ hvězd je příliš slabá na to, abychom ji mohli spatřit pouhým okem, bez dalekohledu. Avšak HST zde rozlišil více než 250 000 jednotlivých zářících hvězd.

Kulovou hvězdokupu M 9, jejíž fotografie je publikována v úvodu článku, tvoří obrovské množství hvězd soustředěných do objektu tvaru koule. Najdeme ji ve vzdálenosti 25 000 světelných roků od Země, v blízkosti centra naší Galaxie. Nachází se tak blízko jejího středu, kde gravitační síly nepatrně deformují (protahují) tvar hvězdokupy.

Kulové hvězdokupy jsou tvořeny nejstaršími hvězdami v naší Galaxii. Zrodily se v okamžiku, kdy stáří vesmíru představovalo pouze zlomek jeho současného věku. Jsou tedy mnohem starší než Slunce – přibližně dvakrát – což znamená, že hvězdy v kulové hvězdokupě M 9 mají také jiné složení. Jsou mnohem méně obohaceny o těžší prvky než Slunce.

Zejména prvky velmi důležité pro pozemský život, jako je například kyslík a uhlík, a také kovy, které vytvářejí jádro naší planety, jsou v kulových hvězdokupách zastoupeny velmi vzácně, stejně tak i ve hvězdokupě M 9. Je tomu tak proto, neboť těžší prvky byly ve vesmíru vytvářeny postupně v jádrech hvězd a při jejich explozích v podobě supernov rozptýleny do okolí. Když vznikaly hvězdy tvořící hvězdokupu M 9, ve stavebním materiálu se nacházelo jen velmi malé množství těžších prvků.

Kulovou hvězdokupu M 9 objevil v roce 1764 francouzský astronom Charles Messier. Při pozorování nejvýkonnějším dalekohledem té doby nerozlišil v uvedené hvězdokupě žádné hvězdy. Proto Messier pojmenoval objekt, který viděl pouze jako slabou rozmazanou šmouhu, jako „nebula“ (mlhovina). Teprve mnohem později další astronomové, především William Herschel, rozlišili v této „mlhovině“ jednotlivé hvězdy a zjistili, že se ve skutečnosti jedná o hvězdokupu.

Rozdíl mezi vybavením, které měl k dispozici Charles Messier a prostředky dnešních astronomů, je obrovský. Na snímcích z HST, které v největším rozlišení zachycují kulovou hvězdokupu M 9, je možné rozlišit jednotlivé hvězdy, z nichž většina je natěsnána v centru hvězdokupy. Více než 250 000 z nich je úhledně seskupeno na snímku, který byl pořízen kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) umístěnou na palubě HST.

Snímky z HST také zřetelně ukazují, že hvězdy mají odlišné barvy. Barvy hvězd přímo závisí na jejich teplotě: čím je hvězda červenější – tím je chladnější a čím je více zbarvena do modra – tím je teplejší. Na snímku hvězdokupy M 9, pořízeném prostřednictvím HST, je vidět velké rozpětí teplot hvězd prostřednictvím široké palety jejich barev.

Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=36441

autor: František Martinek