Nový objev Harvardu odhaluje, že na Marsu mohl být život mnohem déle, než se myslelo

Výzkum Harvardovy univerzity naznačuje, že magnetické pole Marsu, které podporuje život, mohlo existovat až do doby před 3,9 miliardami let, čímž se na základě nových simulací a analýz prodlužuje časový rámec obyvatelnosti planety. Vědci z Harvardovy paleomagnetické laboratoře předložili přesvědčivý důkaz, že magnetické pole Marsu, které mohlo podporovat život, trvalo až do doby před 3,9 miliardami let – mnohem později, než se dosud předpokládalo.

Důkazy naznačují, že před miliardami let mohl Mars představovat prostředí, kde se dařilo životu. Dnes je však planeta chladná, suchá a zbavená magnetického pole, které ji kdysi mohlo chránit. Díky této proměně se Mars stal jakýmsi forenzním místem, kde vědci dávají dohromady stopy, aby zjistili, zda – a kdy – mohl na rudé planetě existovat život.

Přehodnocení magnetické časové osy Marsu
Otázka „kdy“ zaujala zejména vědce z Harvardské paleomagnetické laboratoře na katedře věd o Zemi a planetách. V novém článku publikovaném v časopise Nature Communications předkládají zatím nejsilnější důkazy o tom, že magnetické pole Marsu – základní ochrana pro život – mohlo trvat až do doby před 3,9 miliardami let. To rozšiřuje předchozí odhady 4,1 miliardy let a posouvá možnost obyvatelnosti o stovky milionů let blíže k naší době.

Vylepšené metody odhalují nové poznatky
Studie, kterou vedla Sarah Steeleová, studentka Griffin Graduate School of Arts and Sciences na Harvardu, použila pokročilé simulace a počítačové modelování k odhadu stáří marťanského „dynama“ neboli globálního magnetického pole. Stejně jako u Země, i marsovské dynamo vzniklo konvekcí v železném jádru. Spolu s vedoucím autorem Rogerem Fuem, docentem Johna L. Loeba pro přírodní vědy, Steeleová a její tým navázali na svou předchozí teorii, že marťanské dynamo, které chránilo planetu před kosmickým zářením, přetrvávalo déle, než se dosud předpokládalo.

Jejich myšlenky se vyvinuly na základě experimentů simulujících cykly ochlazování a magnetizace obrovských kráterů na povrchu rudé planety. Tyto dobře prozkoumané impaktní pánve, o nichž je známo, že jsou jen slabě magnetické, vedly vědce k předpokladu, že se vytvořily po vypnutí dynama.

Zpochybňování zavedených teorií
Tato časová osa byla vytvořena na základních principech paleomagnetiky, tedy studia prehistorického magnetického pole planety. Vědci vědí, že feromagnetické minerály v horninách se zarovnávají s okolními magnetickými poli, když je hornina horká, ale tato malá pole se „uzamknou“, jakmile hornina vychladne. Tím se z minerálů fakticky stávají zkamenělá magnetická pole, která lze studovat o miliardy let později.

Při pohledu na pánve na Marsu se slabými magnetickými poli vědci předpokládali, že původně vznikly uprostřed horké horniny v období, kdy zde nebyla přítomna žádná jiná silná magnetická pole – jinými slovy poté, co dynamo planety zaniklo.

Vytrvalost a dopad dynama
Harvardský tým však podle Steeleové tvrdí, že k vysvětlení těchto z velké části odmagnetizovaných kráterů není toto brzké vypnutí nutné. Spíše tvrdí, že krátery vznikly v době, kdy marsovské dynamo zažívalo přepólování – severní a jižní póly si vyměnily místa – což může pomocí počítačové simulace vysvětlit, proč tyto velké impaktní pánve mají dnes jen slabé magnetické signály. K přehození magnetických pólů dochází také na Zemi každých několik set tisíc let.

„V podstatě ukazujeme, že možná nikdy nebyl dobrý důvod předpokládat, že se dynamo na Marsu vypne dříve,“ řekla Steeleová.

Odhalování marťanských záhad prostřednictvím moderní vědy
Jejich výsledky navazují na předchozí práce, které poprvé narušily dosavadní časové plány obyvatelnosti Marsu. Využili známý marťanský meteorit Allan Hills 84001 a výkonný kvantový diamantový mikroskop ve Fuově laboratoři, aby na základě studia různých magnetických populací v tenkých plátcích horniny odvodili déle trvající magnetické pole až do doby před 3,9 miliardami let.

Steeleová říká, že prolamování dlouho zažitých teorií je trochu nervózní, ale že je „rozmazluje“ komunita planetárních výzkumníků, kteří jsou otevřeni novým interpretacím a možnostem.

„Snažíme se odpovědět na primární, důležité otázky o tom, jak se vše dostalo do stavu, v jakém je, dokonce i proč je celá Sluneční soustava taková, jaká je,“ řekla Steeleová. „Planetární magnetická pole jsou naší nejlepší sondou, která nám na mnohé z těchto otázek odpoví, a jedním z mála způsobů, jak se dozvědět o hlubokém nitru a rané historii planet.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/new-harvard-discovery-reveals-mars-could-have-supported-life-far-longer-than-thought/ a https://news.harvard.edu/gazette/story/2024/10/mars-may-have-been-habitable-much-more-recently-than-thought/

autor: František Martinek