Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kavliho cena za astrofyziku 2010

Kavliho cena za astrofyziku 2010

04.06.2010

ESO 022/10 tisková zpráva

Zakladatel a první vedoucí Pracovní skupiny optiky a dalekohledů na ESO (Optics and Telescopes Group) Raymond Wilson, jehož průkopnický výzkum aktivní optiky umožnil konstrukci obřích dalekohledů dneška, získal Kavliho cenu 2010 za astrofyziku. Milionovou dolarovou odměnu si rozdělí s dvojicí amerických vědců Jerrym Nelsonem a Rogerem Angelem.

Cena je udělována každé dva roky Norskou akademií věd, Kavliho nadací a Norským ministerstvem školství a vědy. Poprvé byla udělena v roce 2008 a je určena vědcům, kteří významně posunuli poznání v oboru nanotechnologií, výzkumu neuronů nebo astrofyziky. Cena je udělována jako doplněk k Nobelovým cenám a nese jméno Freda Kavliho, který ji také financuje. Fred Kavli je norský podnikatel a filantrop, jež v USA založil společnost Kavlico Corporation, dnes největšího dodavatele senzorů pro letectví, automobilový průmysl a další technologické aplikace.

R. Wilson se k ESO připojil v roce 1972 a ve snaze o dosažení optické dokonalosti vyvinul koncept aktivní optiky, který umožňoval zvětšit rozměry primárních zrcadel astronomických dalekohledů, neboť právě průměr zrcadla definuje schopnost dalekohledu získat dostatečné množství světla pro studium vzdálených slabých objektů. Před nástupem aktivní optiky nebylo prakticky možné vytvořit a použít zrcadla o průměru větším než 6 metrů. Byla příliš těžká, drahá a náchylná k deformacím, ať již vlastní vahou nebo tepelným pnutím. Díky použití aktivní optiky, která umožnila dosáhnout optimální kvality obrazu díky neustálému korigování tvaru zrcadla v průběhu pozorování, bylo možné začít vyrábět lehčí a tenčí takzvaná “menisková” zrcadla.

R. Wilson nejprve vedl implementaci systému adaptivní optiky do revolučního dalekohledu NTT (New Technology Telescope, ESO/La Silla Observatory, Chile). Ve vývoji a vylepšování technologie pokračoval až do odchodu do důchodu v roce 1993. Aktivní optika se od té doby stala standardní součástí moderní astronomie a pracuje v každém ze čtyř velkých dalekohledů ESO/VLT, jejichž zrcadla mají průměr 8,2 m a tloušťku pouhých 17,5 cm. Aktivní optika tedy přispěla k tomu, že se Paranal se čtveřicí dalekohledů VLT stal světově nejúspěšnější pozemní observatoří. Aktivní optiku však používá i řada dalších velkých přístrojů světa, jako třeba dvojice desetimetrových dalekohledů Keck (Havaj, USA), dalekohled Subaru (8,2 m) nebo Gemini (8,1 m). Také v projektu E-ELT se s aktivní optikou počítá.

Další letošní laureáti Kavliho ceny Jerry Nelson a Roger Angel taktéž přispěli k rozvoji moderní astronomické techniky. Nelson je průkopníkem používání segmentových zrcadel astronomických dalekohledů – jako například na dalekohledu Keck, a Angel se podílel na vývoji lehkých zrcadel s vysokou světelností.

Záznam vyhlášení laureátů Kavliho cen za rok 2010 z Oslo (Norsko) je ke shlédnutí na adresách www.kavlifoundation.org nebo www.kavliprize.no.

 

Zdroj


Další Informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zárove? je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Jason Spyromilio; Head of the E-ELT Telescope Project Office; ESO, Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6411; Email: jspyromi (at) eso.org

Lars Lindberg Christensen; Head of ESO education and Public Outreach Department; ESO, Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6761; Cell: +49 173 387 2621; Email: lars (at) eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje