Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Nový snímek pořízený na observatoři ESO/La Silla v Chile zachycuje jasnou hvězdokupu M 7. Od rovníku a z jižní polokoule je možné tento objekt pohodlně pozorovat i pouhým okem ‚na konci ocasu nebeského Štíra‘. Jedná se o jednu z nejnápadnějších otevřených hvězdokup na obloze. Díky tomu patří také k velmi často zkoumaným astronomickým objektům.
Otevřená hvězdokupa M 7 (Messier 7) je známa také pod katalogovým označením NGC 6475. Jedná se o jasnou hvězdokupu tvořenou asi stovkou hvězd, která se nachází ve vzdálenosti zhruba 800 světelných let od Země. Na tomto novém snímku pořízeném dalekohledem MPG/ESO o průměru 2,2 m a kamerou WFI (Wide Field Imager) hvězdokupa vyniká na pozadí posetém stovkami tisíc slabých hvězd ležících směrem na střed Galaxie.
Se stářím hvězd kolem 200 milionů let patří M 7 k typickým otevřeným hvězdokupám středního věku. V prostoru zabírá asi 25 světelných roků. Jak hvězdokupa stárne, nejjasnější hvězdy na snímku – možná až desetina celkového počtu hvězd v M 7 – explodují jako supernovy. A když pohlédneme ještě dále do budoucnosti, zbylé slabší hvězdy, kterých je o poznání více, se postupně rozprchnou a hvězdokupa zanikne.
Otevřené hvězdokupy jako M 7 jsou skupinami hvězd zrozených téměř ve stejném čase a na stejném místě z jednoho oblaku plynu a prachu. Takové skupiny jsou z vědeckého hlediska velmi zajímavé, protože hvězdy v nich jsou zhruba stejně staré a mají také stejné chemické složení. Proto jsou tyto objekty prakticky nenahraditelné při studiu složení a vývoje hvězd.
Zajímavou strukturu má i pozadí snímku. Ačkoliv je hustě zaplněno hvězdami, zdaleka ne rovnoměrně – je viditelně zaprášené. Pravděpodobně se však jedná pouze o náhodné uspořádání hvězdokupy a oblaků prachu. Představa, že tyto tmavé pruhy jsou pozůstatkem oblaku, ze kterého se hvězdy zformovaly, je sice lákavá, ale hvězdokupa za dobu své existence uskutečnila téměř celý jeden oběh kolem středu Galaxie. Díky tomu došlo k přeskupení hvězd i prachových zbytků. Prach a plyn, ze kterého se M 7 zrodila, a hvězdy samotné již dávno putují svojí vlastní cestou.
Jako první se o této hvězdokupě zmiňuje matematik a astronom Klaudios Ptolemaios už v roce 130 našeho letopočtu. Objekt popsal jako „mlhovinu na ostnu Štíra“, což je přesný popis vzhledu objektu při pohledu pouhým okem – vypadá jako difúzní zářivá skvrnka na jasném pozadí Mléčné dráhy. Na počest Klaudia Ptolemaia bývá hvězdokupa M 7 někdy označována jako Ptolemaiova. V roce 1764 ji Charles Messier zařadil jako sedmý objekt do svého katalogu nehvězdných objektů. A ještě později, v průběhu 19. století, popsal John Herschel vzhled tohoto objektu při pohledu pomocí dalekohledu jako „silně rozptýlenou skupinu hvězd“.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1406. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.