Čínské vozítko našlo důkazy o dávném marťanském oceánu

Čínské vozítko nalezlo nové důkazy, které podporují teorii, že na Marsu kdysi existoval rozsáhlý oceán, včetně stop po dávném pobřeží, kde se kdysi mohla vyskytovat voda, uvádí nová studie. Teorie, že před miliardami let pokrýval oceán až třetinu rudé planety, je předmětem debat mezi vědci již desítky let a jeden z externích výzkumníků vyjádřil k nejnovějším zjištěním určitou skepsi. V roce 2021 přistálo čínské vozítko Zhurong na planině v oblasti Utopia na severní polokouli Marsu, kde byly již dříve zaznamenány náznaky přítomnosti dávné vody.

Od té doby rover zkoumá povrch rudé planety a některé nové poznatky z této mise byly odhaleny v nové studii v časopise Nature. Vedoucí autor studie Bo Wu z Hongkongské polytechnické univerzity agentuře AFP řekl, že v okolí přistávací oblasti roveru Zhurong byla zaznamenána řada prvků naznačujících existenci oceánu v minulosti.

Dřívější výzkumy naznačovaly, že kráterovité kužely mohly pocházet z bahenních sopek a často vznikaly v oblastech, kde byla voda nebo led. Informace z roveru, stejně jako satelitní data a další analýzy podle studie také naznačily, že se v blízkosti oblasti kdysi nacházelo pobřeží.

Tým vědců odhadl, že oceán vznikl zaplavením před téměř 3,7 miliardami let. Podle jejich scénáře pak oceán zamrzl a vyryl pobřeží, než před 3,4 miliardami let zmizel. Bo Wu zdůraznil, že tým „netvrdí, že naše zjištění definitivně dokazují, že na Marsu existoval oceán“. Taková míra jistoty bude pravděpodobně vyžadovat misi, která přiveze na Zemi nějaké marťanské horniny, aby se na ně vědci podívali zblízka.

Pobřeží se stále mění
Benjamin Cardenas, vědec, který analyzoval jiné důkazy o existenci marťanského oceánu, řekl agentuře AFP, že je k nové studii „skeptický“. Měl pocit, že vědci dostatečně nezohlednili, jak moc silný marťanský vítr roznášel sedimenty a opotřebovával horniny v průběhu několika posledních miliard let. „O Marsu si obvykle myslíme, že není příliš aktivní, podobně jako Měsíc, ale on aktivní je!“ řekl Benjamin Cardenas z Pensylvánské státní univerzity.

Poukázal na dřívější výzkumy, které naznačovaly, že „i pomalá marťanská eroze“ by za tak dlouhou dobu zničila stopy po pobřeží. Bo Wu připustil, že vítr mohl některé skály opotřebovat, ale řekl, že srážky meteoritů dopadajících na Mars mohou také „čas od času vyvrhnout podzemní horniny a sedimenty na povrch“. I když celková teorie zůstává sporná, Cardenas řekl, že se kloní k tomu, „že na Marsu byl oceán“.

Zjištění pravdy by mohlo pomoci rozluštit ještě větší záhadu: zda je Země jediná ve Sluneční soustavě, která je schopna hostit život. „Většina vědců se domnívá, že život na Zemi vznikl buď pod hladinou oceánu, kde se horké plyny a minerály z podpovrchových vrstev dostaly na mořské dno, nebo velmi blízko rozhraní vody a vzduchu, v malých přílivových jezírkách,“ řekl Cardenas. „Důkazy o existenci oceánu tedy činí planetu pohostinnější.“

Zdroj: https://phys.org/news/2024-11-chinese-rover-evidence-ancient-martian.html

autor: František Martinek