Zatmění Slunce 4. 1. 2011

Po oslavách vánočních svátků, Silvestra, Nového roku a následného víkendu nás čeká jedno astronomické překvapení: v úterý 4. ledna 2011 dopoledne bude možné z území České republiky pozorovat částečné zatmění Slunce. Ve Valašském Meziříčí vychází Slunce tento den (pro případ ideálního horizontu) v 7 h 44 min SEČ (vzhledem ke kopcovitému terénu to bude na různých místech o něco později). Zatmění začíná zhruba 20 minut po východu Slunce.

Jedná se pouze o částečné zatmění Slunce – nikde na světě jej nebude možné pozorovat jako úplné či prstencové. Největší fázi bude mít pro pozorovatele na severu Skandinávie, zhruba 86 %. Viditelné bude v Evropě, v severní Africe a v jihozápadní Asii.

Pro Valašské Meziříčí a blízké okolí bude mít zatmění následující průběh:

Maximální velikost tohoto zatmění je 0,858 (v jednotkách slunečního průměru). Podrobnější informace a časový průběh zatmění pro jiná místa v České republice najdete například ve Hvězdářské ročence na rok 2011, případně na http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/2011.

Úkaz můžete přijít pozorovat dalekohledy na Hvězdárně Valašské Meziříčí, která bude pro veřejnost otevřena v době od 8 do 11 hodin SEČ.

Vznik zatmění Slunce

Pro vznik zatmění Slunce je nezbytně nutná přítomnost našeho souputníka – Měsíce. Ten se na své dráze kolem Země občas dostane přesně mezi Slunce a Zemi a tudíž brání slunečním paprskům dopadat na zemský povrch. Díky shodě okolností se Měsíc, který je ve skutečnosti 400krát menší než Slunce, nachází asi 400krát blíže k Zemi než Slunce. To znamená, že úhlové průměry obou těles na obloze jsou přibližně stejné a blíže obíhající Měsíc může vzdálené Slunce zakrýt, čímž dochází ke vzniku úplného zatmění Slunce.

Vznik slunečního zatmění schematicky znázorňuje připojený obrázek. Jestliže Měsíc na své dráze kolem Země projde mezi Sluncem a Zemí tak, že měsíční stín obklopený polostínem dopadne na zemský povrch, pak v místech, nacházejících se v měsíčním stínu, můžeme pozorovat úplné zatmění Slunce, v místě dopadajícího polostínu pak částečné zatmění Slunce.

Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky (ekliptika = rovina proložená dráhou Země kolem Slunce), pak by nastávalo zatmění Slunce při každém měsíčním novu. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel přibližně 5,15°. Zatmění Slunce tak může nastat pouze v době, kdy se Slunce při pohledu ze Země nachází poblíž výstupného či sestupného uzlu měsíční dráhy. Jinými slovy: Slunce i Měsíc se při pohledu ze Země „setkají“ na obloze v jednom místě – bližší Měsíc postupně zakrývá vzdálenější Slunce.

Úplné zatmění Slunce

Zda pozorovatel uvidí zatmění Slunce jako částečné nebo úplné, či je neuvidí vůbec, záleží na poloze místa pozorovatele a natočení zeměkoule vzhledem ke Slunci. Svoji roli zde také hraje vzdálenost Měsíce od Země a částečně i vzdálenost Země od Slunce. V důsledku pohybu Měsíce kolem Země se měsíční stín (stejně tak polostín) rychle přemísťuje po zemském povrchu od západu k východu rychlostí asi 1 km/s. Z tohoto důvodu je úkaz úplného zatmění pro určité místo na Zemi časově omezen a může trvat nejdéle 7,5 minuty.

V místech na zemském povrchu, kde se pohybuje plný měsíční stín, se nachází pásmo viditelnosti úplného zatmění Slunce. Šířka plného stínu na zemském povrchu je nejvýše 270 km (například při úplném zatmění 31. 7. 1981 nepřesáhla šířka pásma 112 km). Z určitého konkrétního místa na zemském povrchu lze proto úplné zatmění Slunce pozorovat přibližně jednou za 360 let. V Českých zemích bylo naposled viditelné úplné zatmění Slunce 12. 5. 1706, příští nastane až 7. 10. 2135.

Částečné zatmění Slunce

Z té části zemského povrchu, kam dopadne polostín, lze pozorovat částečné zatmění Slunce, které se vzhledem k větší šířce polostínu opakuje mnohem častěji (pro dané místo na zemském povrchu). Částečná zatmění Slunce mají také mnohem delší dobu trvání, nejdéle však asi 2,5 hodiny. Poslední částečné zatmění Slunce, viditelné z území České republiky, nastalo 15. 1. 2010. Příští nastane 20. 3. 2015, jeho velikost bude 0,70 slunečního průměru.

Prstencové zatmění Slunce

Protože Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze v rozmezí 356 375 až 406 720 km, může se stát, že zatmění Slunce nastane v době, kdy se Měsíc nachází právě nejdále od Země a jeho úhlový průměr na obloze je menší než úhlový průměr Slunce. To znamená, že Měsíc není schopen zakrýt celé Slunce, ze kterého lze v době maximální fáze zatmění pozorovat jakýsi svítící „prstýnek“. Podle toho je toto zatmění označováno jako prstencové zatmění Slunce.

Podrobnější informace o zatměních Slunce a Měsíce a podobných úkazech včetně výčtu zatmění, pozorovatelných z území České republiky do roku 2012, najdete v publikaci „Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy 2003-2012“ (autor: František Martinek), kterou si můžete zakoupit nebo objednat na Hvězdárně Valašské Meziříčí.