Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Zatmění Měsíce 10. 12. 2011
Posledním zatměním roku 2011 bude úplné zatmění Měsíce. Nastane v sobotu 10. prosince a bude viditelné z oblasti Eurasie a Austrálie, a také na severozápadě Severní Ameriky. Na území České republiky bude Měsíc vycházet již po skončení fáze úplného zatmění.
Poslední zatmění roku 2011 je u nás viditelné v podstatě jen jako částečné - ve Valašském Meziříčí vychází Měsíc asi 12 minut před koncem fáze úplného zatmění. Avšak vzhledem k členitému horizontu tato část úkazu nebude s největší pravděpodobností viditelná. Vhodnější podmínky pro pozorování úkazu budou v místě co možná nejvýchodněji od Valašského Meziříčí, případně ve vyšší nadmořské výšce a s dobrým výhledem na východní obzor.
Celý průběh zatmění bude možné pozorovat z východní a jihovýchodní Asie, Austrálie, větší části Pacifiku, Aljašky a přilehlé části Kanady. Pozorovatelé v Evropě a v Africe uvidí pouze konec zatmění (Měsíc v průběhu úkazu vychází), pozorovatelům v Severní Americe Měsíc v průběhu zatmění zapadá.
Velikost zatmění v největší fázi dosáhne hodnoty 1,1061 (v jednotkách měsíčního průměru). Další údaje o zatmění najdete například ve Hvězdářské ročence na rok 2011 nebo na internetových stránkách http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/.
Průběh jednotlivých fází zatmění (pro Valašské Meziříčí a okolí):
| úkaz | čas | výška nad obzorem |
| Východ Měsíce (10. 12. 2011) | 15 h 46 min | |
| Konec úplného zatmění (U3) | 15 h 58 min | 1,2° |
| Konec částečného zatmění (U4) | 17 h 18 min | 12,1° |
| Výstup Měsíce z polostínu (P4) | 18 h 32 min | 23,3° |
| Západ Měsíce (11. 12. 2011) | 08 h 09 min |
Časové údaje jsou v čase středoevropském (SEČ).
Z uvedené tabulky je vidět, že zatmění začíná v době, kdy je u nás Měsíc ještě pod obzorem.
Fáze polostínového zatmění je natolik nevýrazná, že se prakticky nedá pozorovat.
Časové okamžiky zatmění byly vypočteny na základě formuláře na adrese http://aa.usno.navy.mil/data/docs/LunarEclipse.php.
Vznik zatmění Měsíce
Jak zatmění Měsíce vzniká, je patrné z připojeného obrázku. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, pak by nastalo zatmění Měsíce při každém jeho úplňku. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel 5,15°, a tak zatmění Měsíce může nastat pouze tehdy, je-li Měsíc v opozici se Sluncem (tj. v úplňku) a zároveň v blízkosti jednoho z uzlů své dráhy (v uzlu – výstupném či sestupném – se Měsíc nachází tehdy, prochází-li rovinou dráhy Země kolem Slunce).
Zatmění Měsíce se neomezují jen na malou část Země, jako je tomu v případě slunečních zatmění. Tato zatmění jsou pozorovatelná ze všech míst, kde je Měsíc nad obzorem. Rovněž doba trvání zatmění Měsíce je v porovnání se zatměním Slunce mnohonásobně delší. Maximální délka úplného zatmění může trvat 1 hodinu a 44 minuty. Započteme-li do trvání úkazu také fáze částečného zatmění Měsíce, dojdeme k časovému údaji 3 hodiny 49 minut. V jednom roce můžeme spatřit nejvýše 3 měsíční zatmění, avšak v některých letech nenastává zatmění Měsíce vůbec.
Rozeznáváme tři typy zatmění Měsíce:
Úplné zatmění Měsíce nastává tehdy, prochází-li Měsíc plným zemským stínem. Doba trvání úplného zatmění dosahuje při průchodu středem zemského stínu téměř dvě hodiny. Ve střední vzdálenosti Měsíce od Země (384 400 km) má zemský stín průměr asi 9 200 km. Znamená to, že se do něj za příznivých okolností Měsíc „schová“ dvaapůlkrát.
Částečné zatmění Měsíce – náš nejbližší kosmický „soused“ prochází plným zemským stínem pouze částí svého povrchu.
Polostínové zatmění Měsíce. Při tomto zatmění vstoupí Měsíc do zemského polostínu (celý, nebo částí svého povrchu), takže dojde pouze k nepatrnému zeslabení svitu Měsíce, což není pouhým okem ani při pohledu dalekohledem pozorovatelné.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz