Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.02.2019
Velikonoce na hvězdárně

Na jarní měsíce jsme pro děti z mateřských školek připravili program VELIKONOCE NA HVĚZDÁRNĚ.   Společně přivítáme jaro, popovídáme si o velikonočních zvycích a symbolech, zjistíme, proč máme čtyři roční období, proč má Měsíc více tváří, jestli i v hlubokém vesmíru máme kuřátka, beránka a jiné velikonoční symboly. 

25.11.2018
Úspěšný projekt energetických úspor

V  roce 2017 byla provedena rekonstrukce (zateplení objektu a výměna výplní stavebních otvorů) provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o., který slouží jako zázemí hlavních objektů hvězdárny, jako odborná knihovna a studovna odborných pracovníků a stážistů.

22.11.2018
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR

Ve druhém listopadovém týdnu tohoto roku se Hvězdárna Valašské Meziříčí p. o. již potřetí připojila k celostátní akci Týden vědy a techniky Akademie Věd ČR. Téma letošního ročníku reflektovalo jak sto let vzniku naší republiky, tak i vývoj české vědy za toto období. Festival vědy a techniky se konal v týdnu od 5. do 10. listopadu v areálu hvězdárny. A co se u nás vlastě dělo?

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Úkazy » Přechod Venuše přes sluneční disk 6. 6. 2012

Přechod Venuše přes sluneční disk 6. 6. 2012

Nejznámějšími úkazy na povrchu Slunce jsou tzv. sluneční skvrny – chladnější místa ve fotosféře. Někdy však při pohledu dalekohledem (v některých případech i pouhým okem, patřičně chráněným vhodným filtrem) spatříme na Slunci kruhovou černou skvrnu, pomalu se pohybující od jednoho okraje ke druhému. Tento vzácně se vyskytující jev představuje přechody vnitřních planet Merkur či Venuše přesně mezi Zemí a Sluncem, jejichž siluety se pro pozemského pozorovatele promítají na povrch Slunce.

Merkur a Venuše před Sluncem

Přechody vnitřních planet (Merkuru a Venuše) přes sluneční disk jsou obdobou zatmění Slunce. Protože Měsíc je u tohoto úkazu nahrazen jednou z dvojice vnitřních planet, které jsou sice větší než Měsíc, ale nacházejí se mnohonásobně dále od Země, jejich úhlové průměry jsou nepatrné. Tudíž nemůže dojít k úplnému zaclonění slunečního kotouče. S trochou nadsázky bychom mohli říci, že nastávají miniaturní prstencová „zatmění“ Slunce.

Pokud by Země, Venuše a Merkur obíhaly kolem Slunce v jedné rovině, pak by nastávaly přechody vnitřních planet přes sluneční disk jednou za tzv. synodický oběh dané planety (synodický oběh je doba, za kterou se planeta dostane vzhledem ke Slunci a Zemi do stejné polohy). Viditelnost úkazu by pak závisela pouze na tom, zda je Slunce pro dané pozorovací místo nad obzorem, a samozřejmě na počasí. Synodická perioda Merkuru je 115,9 dne, synodická perioda Venuše 583,9 dne.

Přechody vnitřních planet přes sluneční disk jsou velmi vzácné úkazy, opakující se jednou za několik let, v případě Venuše se jedná v průměru o desítky let. To proto, že Merkur obíhá kolem Slunce po dráze se sklonem 7° k rovině ekliptiky, dráha Venuše je skloněna k ekliptice o úhel 3,4°.

Za jedno století nastává 13 nebo 14 přechodů planety Merkur přes sluneční kotouč. Přechody Venuše přes sluneční disk nastávají, jak už bylo uvedeno výše, velmi zřídka. V období let 1000 až 3000 po Kr. nastane pouhých 32 přechodů.

Navíc pro různé pozorovatele na zemském povrchu se planety promítají do odlišných míst na Slunci. Může se stát, že pro některé pozorovatele na povrchu Země přechod nenastane a planeta projde mimo sluneční kotouč.

Jak úkazy pozorovat

V každém případě je nutno postupovat podobně, jako při pozorování zatmění Slunce, tj. chránit si zrak před intenzivním zářením Slunce. Protože úhlový průměr planety Merkur dosahuje maximálně 12´´ a průměr Slunce je asi 1 900´´, může nejvnitřnější planeta zakrýt asi 1/25 000 plochy slunečního disku. Řečeno jinak Merkur svým průměrem zakryje 1/158 průměru Slunce. Sledovat přechody Merkuru přes sluneční disk pouhým okem, chráněným pouze patřičným filtrem, je prakticky nemožné. Proto je nutné použít dalekohled uzpůsobený k pozorování Slunce.

V případě Venuše, která má jednak větší průměr a jednak se v okamžiku přechodu přes sluneční kotouč nachází podstatně blíže k Zemi, je její úhlový průměr mnohonásobně větší než průměr Merkuru. Svojí plochou může zakrýt přibližně 1/1000 plochy Slunce a asi 3 % slunečního průměru (1/31). Úkaz může být viditelný i pouhým okem, avšak pozorování dalekohledem poskytne nejen lepší rozlišení, ale i pohodlnější pohled a větší potěšení ze sledovaného úkazu.

Historické poznámky

K přechodům Merkuru a Venuše přes sluneční disk dochází prakticky od vzniku Sluneční soustavy; dlouho však zde nebyl nikdo, kdo by tento úkaz mohl pozorovat. Na internetové adrese http://www.projectpluto.com/transits.htm najdete přehled všech přechodů Merkuru a Venuše přes kotouč Slunce v období 1000 let př. Kr. až po 4400 po Kr.

Zřejmě prvním pozorovatelem přechodu Merkuru přes Slunce byl astronom Pierre Gassendi, který pozoroval úkaz 7. 11. 1631. Dne 3. listopadu 1651 pozoroval přechod mladý anglický astronom Jeremy Shakerley a 3. 5. 1661 slavný polský hvězdář Jan Hevelius. V roce 1667 pozoroval úkaz na ostrově Svaté Heleny i známý astronom Edmund Halley.

Nejbližší přechody Merkuru přes sluneční disk, které bude možno pozorovat z území České republiky, nastanou 9. 5. 2016 a 11. 11. 2019.

Přechody Venuše přes sluneční disk pozorovala řada známých astronomů. V roce 1761 to byli například Jean Chappe d´Auteroche, Alexandre Guy Pingré, Peer Wargentin či Michail V. Lomonosov. Ten také vysvětlil zvláštní průběh úkazu přítomností husté atmosféry planety Venuše. Prvními pozorovateli úkazu v době po vynálezu dalekohledu se stali 4. 12. 1639 Jeremiah Horrocks a William Crabtree, předcházející přechod ze 6. 12. 1631 nebyl v Evropě viditelný.

Přechody Venuše před Sluncem

Přechod Venuše přes sluneční disk můžeme pozorovat v případě, že se planeta nachází poblíž svého výstupného či sestupného uzlu své dráhy. To nastává kolem 8. prosince (při výstupném uzlu) či kolem 7. června (při sestupném uzlu). Tyto úkazy jsou však velmi vzácné. Nastávají ve dvojicích s intervalem 8 let, přičemž každou dvojici přechodů od sebe dělí střídavě 121,5 a 105,5 roku.

Poslední přechod Venuše přes sluneční kotouč, který byl pozorovatelný i z území České republiky, nastal 8. 6. 2004. Přechod, který se odehraje ve středu 6. 6. 2012, bude u nás viditelný jen v závěrečné fázi. V okamžiku, kdy se Slunce vyhoupne nad obzor, bude se již planeta Venuše promítat na oranžový sluneční kotouč jako černá kruhová skvrna. Úhlový průměr Slunce bude v době úkazu 1 891,4 obloukové vteřiny, průměr kotoučku Venuše 57,8 obloukové vteřiny.

Celý úkaz bude pozorovatelný z oblasti Pacifiku, Austrálie a východní Asie. Při pozorování v České republice doporučujeme přemístit se na vyvýšené stanoviště, pokud možno co nejvíce směrem k východu (kde Slunce vychází dříve). Například ve Valašském Meziříčí vychází Slunce v tento den ve 4 hodiny 43 minut středoevropského letního času (SELČ) – vzhledem k okolním kopcům však bude možné úkaz pozorovat až o něco později. Venuše opustí sluneční disk v 6 hodin 55 minut a 1 sekundu SELČ. Časový průběh úkazu byl zjištěn podle http://xjubier.free.fr/en/site_pages/VenusTransitCalculator.html.

Při pozorování dbejte na svůj zrak – používejte pouze dalekohledy určené k pozorování Slunce. Jinak hrozí trvalé poškození zraku! Využít můžete širokou síť hvězdáren v České republice, které vám bezpečné pozorování jevu zprostředkují.

Pozorování na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Průběh přechodu Venuše přes Slunce pro Valašské Meziříčí:

Fáze úkazu - 6. 6. 2012 Časový údaj (h : min : s) - SELČ
1. kontakt 00 : 04 : 30*
2. kontakt 00 : 22 : 11*
střed úkazu - maximální fáze 03 : 30 : 30*
východ Slunce 04 : 43
3. kontakt 06 : 37 : 34
4. kontakt 06 : 55 : 01
západ Slunce 20 : 51

* Fáze úkazu označené hvězdičkou se odehrávají ještě před východem Slunce.

Vzhledem k plánované rekonstrukci hlavní budovy připravuje hvězdárna pro obyvatele Valašského Meziříčí a okolí náhradní pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk ze stanoviště mimo hvězdárnu, v blízkosti památníku Helštýn (jihovýchodní okraj města Valašské Meziříčí).Úkaz můžete pozorovat rovněž bez dalekohledu obdobně jako zatmění Slunce. Upozorňujeme na nutnost ochrany zraku před intenzivním slunečním zářením prostřednictvím vhodného filtru (např. svářečského skla).

Další šanci budeme mít až 11. prosince 2117 či 8. prosince 2125. V Evropě však tyto úkazy spatříme v omezené míře. V prvním případě u nás Slunce vychází až po skončení tranzitu, ve druhém případě spatříme za příznivého počasí první třetinu úkazu, načež Slunce zapadne pod obzor.

V předcházející tabulce je průběh přechodu Venuše přes sluneční disk, který nastane 6. 6. 2012, časové údaje platí pro Valašské Meziříčí. Pro jiná pozorovací místa si můžete přesný průběh úkazu zjistit na internetové adrese http://xjubier.free.fr/en/site_pages/VenusTransitCalculator.html.

Přechody při pohledu z jiných planet

Při pohledu ze Země můžeme pozorovat pouze přechody Merkuru a Venuše přes sluneční disk. Při pohledu z Marsu bychom mohli pozorovat rovněž přechody Země přes sluneční kotouč. Nejbližší přechod se odehraje 10. 11. 2084. Možná se o tom přesvědčí posádka stálé základny na Marsu, která by zde již mohla být vybudována či alespoň krátkodobá výprava kosmonautů.

Podívejme se ještě do velmi vzdálené budoucnosti na poněkud zajímavější úkazy. Jak uvádějí J. Meeus a A. Vitagliano, zažijí naši potomci (pokud tu ještě nějací budou) nesmírně vzácné současné přechody Venuše a Merkuru přes sluneční kotouč, a to 17. září 13 425 a znovu 26. července 69 163. Kromě toho 5. července 6757 dojde k přechodu planety Merkur a 5. dubna 15 232 k přechodu Venuše přes sluneční kotouč v době úplného zatmění Slunce, což bude vlastně obrovská pozorovatelská smůla, protože na „černém“ Slunci nebude možné spatřit černé kotoučky planet. Z povrchu planety Mars bude možné pozorovat v roce 571 741 současný přechod Venuše, Země a Měsíce přes Slunce!

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje