Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Na přelomu 19. a 20. století se začínají objevovat pozorovatelé, kteří se věnují rozlišování rojových a sporadických meteorů. Po zapojení zakreslování a statistických metod do zpracování získaných výsledků vzniká základ nového pozorovatelského odvětví. V ČSR se ve 20. letech minulého století formují především díky ČAS skupiny pozorovatelů, které postupně od statistickcých pozorování přecházejí k zákresům do gnómonických map (1940) a v 50. a 60. let 20. století propracovávají a rozvíjí teleskopická pozorování meteorů. Metodika pozorování a zpracování dat představuje ve své době světovou špičku.
V západní Evropě dochází k aktivizaci naopak na sklonku 80. let, v roce 1988 je založena International Meteor Organization – IMO, (Mezinárodní meteorické organizace), díky výborné organizaci a koordinaci se rychle stává koordinátorem celosvětových pozorovatelských aktivit a hlavně nabízí možnost databázového uložení pozorování a dále programového vybavení pro analýzu napozorovaných dat.
Kromě soustavně a systematicky pozorujících jednotlivců nás může nás těšit, že z české tradice je dodnes aktuální používání Gnómonického atlasu Brno 2000.0.