Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Zákryty hvězd

Zákryty hvězd

Každý z Vás již jistě na vlastní oči spatřil alespoň částečné zatmění Slunce. Tento nádherný úkaz, kdy Měsíc vstupuje do dráhy paprsků přicházejících ze Slunce k pozorovateli, je pro nás příkladem obecnějšího jevu, kterému astronomové říkají zákryt. Zakrývat se na obloze může vzájemně řada objektů, nejdůležitější a nejlépe pozorovatelné úkazy jsou tyto:

Zákryt Slunce Měsícem (zatmění)

O tomto jevu již byla řeč v úvodu. K zatmění dochází v okamžiku, kdy se střed relativně blízkého Měsíc ocitne nedaleko pomyslné přímky, která spojuje střed vzdáleného Slunce s pozorovatelem na Zemi. V takovém okamžiku dochází k odstínění části slunečních paprsků tělesem Měsíce, tedy k zatmění. V závislosti na pozici Měsíce na jeho eliptické dráze kolem Země rozlišujeme zatmění úplné (sluneční kotouč je zcela zakryt) nebo prstencové (Měsíc je úhlově menší než Slunce, v maximální fázi úkazu září na obloze jen „mezikruží“ viz obzárek). Částečné zatmění nastává v okamžiku, kdy se pozorovatel nachází příliš daleko od spojnice středů Slunce a Měsíce. (více)

Slunce je na obloze příliš velké na to, aby mohlo být zakryto jiným objektem než Měsícem. Přesto existuje ještě jeden podobný jev. Občas se stane, že se o zakrytí slunečního kotouče "pokusí" některá z vnitřních planet – Merkur nebo Venuše. Tomuto úkazu říkáme přechod planety přes Sluneční disk a jeho princip je stejný jako u prstencového zatmění. Jen ten temný kotouček planety je „o něco“ menší.

Zákryty hvězd a planet Měsícem

Zákryty hvězd a planet Měsícem jsou úkazy, ke kterým dochází v důsledku geometrie pohybu těles sluneční soustavy po drahách s malým vzájemným sklonem. Jak to vlastně funguje.zákryt saturnu měsícem

Pohybem naší planety po oběžné dráze je určena rovina jejího oběhu, kterou je definována takzvaná ekliptika, tedy kružnice, která je průsečíkem nebeské sféry a této roviny. Po této křivce pomyslně nakreslené mezi hvězdami se pro pozorovatele na Zemi během roku pohybuje Slunce. Vzhledem k tomu, že planety sluneční soustavy mají dráhy jen mírně skloněné ve srovnání s rovinou oběžné dráhy Země, pohybují se po obloze v těsném okolí ekliptiky.

A nyní vstupuje na scénu Měsíc, ten obíhá kolem Země, se sklonem své oběžné dráhy vůči zemské jen 5°8'43,4". Tím je na obloze definován pás v okolí ekliptiky s šířkou asi 11° (je třeba přičíst úhlový průměr Měsíce), ve kterém může dojít k zákrytu hvězdy případně planety.

Jediný rozdíl mezi zákrytem planety a hvězdy je v průběhu úkazu. Planeta je objekt sluneční soustavy, je velká a i když je daleko, pořád je na obloze plošným objektem, zákryt je tedy pozvolný, schování a objevení kotoučku planety trvá i desítky sekund. Zákryt hvězdy je naopak okamžitou záležitostí, přestože hvězdy jsou fyzikálně obrovské objekty, jejich vzdálenost je tak velká, že se i ty nejbližší na obloze jeví jako téměř dokonalé body.

Jak takový úkaz pozorovat a k čemu je to dobré, to už je věc druhá. (více)

Zákryty hvězd planetkami

Nyní si představte, že zvětšíme vzdálenost Měsíce třeba 1000x a jeho průměr naopak 100x zmenšíme. Co dostáváme – planetku. Ta je ovšem i přes své titěrné rozměry stále objektem sluneční soustavy a je stále ve srovnání s hvězdami plošným objektem, i když velmi malým. I takové těleso teoreticky může způsobit zákryt hvězdy. Asi si řeknete, jak je takový úkaz pravděpodobný – bodová hvězda má být zakryta téměř bodovou planetkou? Ano, a ve skutečnosti to ani tak nepravděpodobné není. Výhodou planetek je, že sklony jejich drah jsou mnohem více odlišné od ekliptiky, čili k zákrytu hvězdy planetkou může dojít kdekoliv na obloze. Jejich síla je také v počtu, odhaduje se, že v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem je milion planetek s průměrem větším než 1 km (a to se nezmiňujeme o vzdálených málo prozkoumaných oblastech za drahou planety Neptun). Zbytek už je jen statistika.

 A možná vás tedy již nepřekvapí, že právě sledování těchto úkazů je v současnosti šancí pro astronomy amatéry, jak přispět k pokroku vědy. (více)


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz