Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze

Na obloze

květen 2018

Měsíc a jeho fáze

 

nov

15. 5. ve 13:48

**

první čtvrť 

22. 5. ve 5:49

 

úplněk

29. 5. v 16:20

 

poslední čtvrť

6. 6. ve 20:32

 

* časy jsou uvedeny v SELČ

 

K pozorování Měsíce na hvězdárně nastává nejvhodnější období zhruba od tří dnů po novu, do úplňku. V daném období se Měsíc nachází na večerní obloze po setmění a navíc kolem fáze zvané první čtvrť.

První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější, jelikož je jeho povrch na rozhraní světla a stínu nasvícen Sluncem ze strany, což způsobuje, že tamní povrchové útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Naopak pozorování úplňku se raději vyhněte.

Úplněk je totiž z hlediska pozorovatelské praxe, hned po zatažené obloze, snad vůbec to nejhorší, co vás může potkat. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří, připraví o pohled na slabší objekty noční oblohy jakými jsou například mlhoviny, či galaxie. Nemluvě o skutečnosti, že v dalekohledu značně oslňuje, čímž dochází ke zhoršení orientace v jinak poměrně tmavých prostorách kopule. Nakonec jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.

 

Planety

  planetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanetyplanety večerní pozorování
Merkur večer velmi nízko nad západním obzorem    
Venuše večer velmi nízko nad západním obzorem    
Mars pozorovatelný ráno    
Jupiter  vychází kolem 21 h    
Saturn pozorovatelný ráno    
Uran nepozorovatelný    
Neptun nepozorovatelný    

 

Komety

Podrobné informace o kometách naleznete na stránkách Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).

 

Družice

Kromě úkazů, které způsobí sama příroda, na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v přilehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky způsobené družicemi řady Iridium a přelety Mezinárodní kosmické stanice ISS, (V obou případech platí uvedené údaje pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).

 

 

 

 

 

 

Na obrázku vpravo je zachycena aktuální poloha ISS nad povrchem Země (z Heavens-Above.com). Pozice je aktualizována každou minutu. Pro získání aktuálního pohledu je však potřeba vzdy znovu načíst stránku.

 

Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.

Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.

Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.

 

Aktuální vzhled oblohy - pro Valašské Meziříčí je potřeba zadat přibližné souřadnice E 18°, N +50°.

 

Vyzkoušet můžete také speciální webovou stránku 'BUD', která byla vytvořena v rámci našeho projektu Brána do vesmíru. Slouží jako pomůcka pozorovatelům nejen při 'Besedách U Dalekohledu' na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Jedná se o výběr jasnějších objektů na obloze, které jsou v daném období roku vhodné pro pozorování malými a středně velkými amatérskými dalekohledy.  

 


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje