Na obloze

Únor 2010

Předposlední zimní měsíc má pro nás přichystán další díl kosmické podívané. Noční oblohu budou tentokrát zkrášlovat hned dvě planety. Zástupcem vnitřních planet je planeta Mars, jenž bude pozorovatelná po celou noc. Již na první pohled ji lze od ostatních těles rozeznat podle naoranžovělého odstínu. Zástupcem velkých plynných obrů je pak planeta Saturn, která nám hned zpočátku února vytvoří vzdálenější konjunkci s Měsícem. Pozorovatelná je celou noc s výjimkou večera. Vychází mezi osmou a devátou hodinou večerní, přičemž bude ještě nějakou dobu trvat, než se dostane do rozumné výšky nad obzorem. Pro úplnost výčtu ještě dodám, že začátkem měsíce se bude nízko nad obzorem na ranní obloze nacházet Merkur a majitelé výkonějších astronomických dalekohledů budou moci z večera pozorovat planetu Uran.

Měsíc

Měsíční fáze:

6. 2. 2010 - poslední čtvrť

14. 2. 2010 - nov

22. 2. 2010 - první čtvrť

28. 2. 2010 - úplněk

K pozorování Měsíce na hvězdárně nastává nejvhodnější období zhruba od 17. 2. do 26. 2. Tedy  zhruba od tří dnů po novu, do dvou, tří dnů před úplňkem.

Tehdy se Měsíc nachází na večerní obloze po setmění a navíc kolem fáze zvané první čtvrť. První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější, jelikož je jeho povrch na rozhraní světla a stínu nasvícen sluncem ze strany, což způsobuje, že tamní povrchové útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Naopak pozorování úplňku se raději vyhněte. Úplněk je totiž z hlediska pozorovatelské praxe, hned po zatažené obloze, snad vůbec to nejhorší co vás může potkat. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří, připraví o pohled na slabší objekty noční oblohy jakými jsou například mlhoviny, či galaxie. Nemluvě o skutečnosti, že v dalekohledu značně oslňuje, čímž dochází ke zhoršení orientace v jinak poměrně tmavých prostorách kopule. Nakonec jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.

Komety

Podrobnější informace i o slabších pozorovatelných kometách naleznete v sekci věnované meziplanetární hmotě.

Konjunkce

Co je to konjunkce? Astronomové tímto pojmem označují vzájemná úhlová přiblížení dvou těles. V prostoru jsou od sebe tato tělesa velmi vzdálená, ale na nebeskou sféru se promítají blízko sebe. Pozorování těchto jevů dalekohledem ve většině případů nemá smysl. Pouhým okem to však bývá pěkná podívaná.

3. 2. - Saturn v konjunkci s Měsícem (Saturn 9° severně)

7. 2. - Mars v konjunkci s hvězdokupou M44 Jesličky (Mars 3° severně)

Družice

Kromě úkazů, které způsobí sama příroda na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v našem přolehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky Iridií a přelety kosmické stanice ISS, (v obou případech platí pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).

Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.

Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.

Z večera se nad západním obzorem nachází souhvězdí Andromeda se svou velkou mlhovinou, což je neřesný název pro galaxii M31. O něco výše nad jihozápadem se nalézá dvojitá otevřená hvězdokupa Chí a Há v souhvězdí Persea. Jižnímu obzoru po setmění kralují otevřená hvězdokupa M45 Plejády, která je viditelná pouhým okem a svým tvarem nápadně připomíná velký vůz v miniaturním vydání, a velká mlhovina v Orionu M42. Nad východem tou dobou nalezneme v souhvězdí raka otevřenou hvězdokupu M44 Praesepe (Jesličky). I tato hvězdokupa je při troše snahy viditelná pouhým okem. Proti tmavé obloze se jeví jako světlejší obláček.

Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.
 

Noční obloha nad Valašským Meziříčím v 19:00 hodin.

Noční obloha nad Valašským Meziříčím o půlnoci.

 
Noční obloha nad Valašským Meziříčím v 05:00 hodin.

Výše umístěné obrázky pochází z programu Stellarium a platí pro noc z 14. na 15. 2. Dole je jih, vlevo východ, vpravo západ, nahoře sever. S výjimkou Měsíce se budou pozice vyobrazených těles měnit jen pozvolna.