Na obloze

Srpen 2010

Srpnovou noční oblohu budou zkrášlovat téměř věšchny planety sluneční soustavy. Záhy po západu Slunce nad západním obzorem nalezneme jasně zářící Venuši, a Mars, velice nízko nad obzorem pak planetu Saturn.
Před půlnocí se nad obzor vyhoupnou i Jupiter, Uran a Neptun.

Měsíc

Měsíční fáze:

3. 8. 2010 - poslední čtvrť

10. 8. 2010 - nov

16. 8. 2010 - první čtvrť

24. 8. 2010 - úplněk

K pozorování Měsíce na hvězdárně nastává nejvhodnější období zhruba od 13. 8. do 21. 8 Tedy  zhruba od tří dnů po novu, do dvou, tří dnů před úplňkem.

Tehdy se Měsíc nachází na večerní obloze po setmění a navíc kolem fáze zvané první čtvrť. První čtvrť je pro pozorování Měsíce vůbec nejvhodnější, jelikož je jeho povrch na rozhraní světla a stínu nasvícen sluncem ze strany, což způsobuje, že tamní povrchové útvary vrhají stín a jeví se nám tak plasticky.
Naopak pozorování úplňku se raději vyhněte. Úplněk je totiž z hlediska pozorovatelské praxe, hned po zatažené obloze, snad vůbec to nejhorší co vás může potkat. Na měsíčním kotouči bychom v tuto dobu hledali rozhraní světla a stínu marně. Navíc nás množství světla, které k této fázi neodmyslitelně patří, připraví o pohled na slabší objekty noční oblohy jakými jsou například mlhoviny, či galaxie. Nemluvě o skutečnosti, že v dalekohledu značně oslňuje, čímž dochází ke zhoršení orientace v jinak poměrně tmavých prostorách kopule. Nakonec jediné k čemu se úplněk hodí je, aby nám v noci, při návratu z hvězdárny domů, svítil na cestu.

Komety

Podrobnější informace i o slabších pozorovatelných kometách naleznete v sekci věnované meziplanetární hmotě.

Konjunkce

Co je to konjunkce? Astronomové tímto pojmem označují vzájemná úhlová přiblížení dvou těles. V prostoru jsou od sebe tato tělesa velmi vzdálená, ale na nebeskou sféru se promítají blízko sebe. Pozorování těchto jevů dalekohledem ve většině případů nemá smysl. Pouhým okem to však bývá pěkná podívaná.

13. 8. - Venuše v konjunkci s Měsícem (Venuše 5,2° severně)

13. 8. - Mars v konjunkci s hvězdou Regulus (Mars 7° severně)

13. 8. - Saturn v konjunkci s Měsícem (Saturn 8,6° severně)

Družice

Kromě úkazů, které způsobí sama příroda na nás čeká spousta dalších, za něž může především lidská činnost v našem přolehlém kosmickém prostoru. Jedná se především o záblesky Iridií a přelety kosmické stanice ISS, (v obou případech platí pro Valašské Meziříčí a přilehlé okolí).

Objekty vzdáleného vesmíru

Galaxie, mlhoviny a hvězdokupy řadíme do skupiny tzv. deepsky objektů. Z center přesvětlených měst je jejich pozorování téměř nemožné, nejspíš uvidíme jen ty nejjasnější z nich. Odlehlé či přímo horské oblasti s minimálním světelným znečištěním jsou pro pozorování této kategorie objektů ideální.

Zejména mezi astronomy-amatéry je velmi oblíbený tzv. Messiérův katalog, který zahrnuje 110 deepsky objektů, ty nesou označení „M“ a pořadové číslo.

Z večera se nad severním obzorem nachází nachází dvojitá otevřená hvězdokupa Chí a Há v souhvězdí Persea. Nad západem nalezneme v souhvězdí Raka otevřenou hvězdokupu M44 Praesepe (Jesličky). Tato hvězdokupa je při troše snahy viditelná pouhým okem. Proti tmavé obloze se jeví jako světlejší obláček. Nad jižním obzorem září souhvězdí Herkules se svými překrásnými hvězdokupami. Konkrétně se jedná o kulové hvězdokupy M13 a M92. Východním směrem můžeme záhy po Herkulovi spatřit souhvězdí Lyra, kterému pro změnu dominuje planetární mlhovina s označením M57. Nakonec se po půlnoci lehce nad severovýchodní obzor vyhoupne i velká mlhovina v Andromedě, což je vlastně nesprávné označení pro galaxii M31.

Deep-sky objekty jsou určeny výhradně pro pozorování dalekohledem. Některé z nich jsou však natolik jasné, že je můžeme vidět i pouhým okem, byť bez žádných detailů.
 

Noční obloha nad Valašským Meziříčím ve 22:00 hodin.

Noční obloha nad Valašským Meziříčím o půlnoci.

 
Noční obloha nad Valašským Meziříčím v 03:00 hodin.

Výše umístěné obrázky pochází z programu Stellarium a platí pro noc z 15. na 16. 8. Dole je jih, vlevo východ, vpravo západ, nahoře sever. S výjimkou Měsíce se budou pozice vyobrazených těles měnit jen pozvolna.