V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.
Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.
V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.
Meziplanetární hmota představuje veškerou látku, která se nachází (jak již sám název napovídá) v prostoru „mezi planetami“; jedná se tedy o malá tělesa Sluneční soustavy, meziplanetární prach i plyn. V užším slova smyslu je tento pojem chápán jako skupina tří typů malých objektů s odlišnými vlastnostmi a projevy:
![]() |
![]() |
![]() |
Z dnešního pohledu je rozdíl mezi některými zástupci těchto skupin těles spíše „vývojový“. Známe komety s mírnou občasnou aktivitou (obvykle je nelze odlišit od planetek); známe planetky na typicky kometárních drahách (během života komety dochází k poklesu a zániku aktivity jádra); dle nových poznatků mohou být tělesa za drahou Neptunu po fyzikální stránce spíše velkými kometárními jádry, ty největší objekty se pak svou povahou blíží charakteristice vzdálených trpasliších planet (Pluto); meteoroidy lze pak považovat za závěrečné vývojové stadium – jedná se o částice uvolněné v důsledku kometární aktivity, při vzájemných srážkách malých těles nebo vyvržené při dopadu malého tělesa na planety (nebo jejich měsíce).