Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Po kliknutí na následující obrázek se objeví vyskakovací okno, ve kterém naleznete grafický přehled základních meteorologických prvků zaznamenaných meteostanicí ČHMU v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí v uplynulých 48 hodinách, data jsou většinou zobrazena se zpožděním 10 minut. Zdrojem je ČHMU, kde také naleznete údaje z jiných stanic ve stejné podobě.
Co na grafu vidíte? Především osa x je dělena po 4 hodinách a vyznačena je půlnoc občanského času (čili v čase, který máte na hodinkách, včetně přechodu na letní čas). Osa y má různá dělení pro různé prvky. Uvedeny jsou průměrné hodnoty za uplynulý měřící interval (u nárazů větru se jedná o maximální hodnotu naměřenou v tomto intervalu), které jsou rozlišeny různými barvami:
Hodnoty na osách (y) se mění podle intenzity jevů.
Rozvodnění řek následkem dlouhotrvajících dešťů či v důsledku krátkodobé vydatné přeháňky monitoruje Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ. Pod uvedeným odkazem naleznete výstupy jejích měření provedených na Vsetínské a Rožnovské Bečvě včetně přehledných grafů a případného vyhlášení povodňových stavů. Další zajímavosti, jako třeba maximální vodní stavy v uplynulých letech, naleznete na evidenčním listě hlásného profilu. (zdroj ČHMÚ - HaPPS)
Pro určování aktuálního výskytu a intenzity srážek se už několik let i v České republice používá meteorologických radarů. Jelikož se Vsetín nachází téměř na hranici mezi ČR a Slovenskem, nabízíme vám možnost srovnat výsledky radarových měření získaných pomocí českých a slovenských radarů. (zdroje: ČHMÚ, SHMÚ, IMGW)
Ke sledování bouřkové aktivity se využívá metod sledování různých typů bleskových výbojů, zde naleznete stránku s aktuálními měřeními provedenými přístroji ČHMÚ. (zdroj ČHMÚ).
Mnoho informací o aktuálním počasí se dá dozvědět také na základě studia volně přístupných družicových snímků oblačnosti nad územím ČR. ČHMÚ v tomto směru nabízí jednak snímky pořízené družicí Meteosat a také výstupy měření družic s polárních drahou NOAA. (zdroj ČHMÚ)
Ke stěžejním metodám moderní meteorologie patří také numerické simulace vývoje oblačnosti, srážek, síly větru atd. Pro zajímavost vám zde nabízíme výstupy tří různých modelů, které zasahují svými výsledky také oblast Vsetínska. Jednak jsou to výsledky simulací modelu Aladin Českého hydrometeorologického ústavu a za druhé data projekt MEDARD pracovní skupiny nelineárního modelování z Ústavu informatiky AV ČR v Praze. Pro srovnání nabízíme také modely, které byly zpracovány Slovenským hydrometeorologickým ústavem, německou Wetterzentrale a polskými meteorology. (zdroje: ČHMÚ, ÚI-AVČR, SHMÚ, Wetterzentrale, ICM)