Od prvního září je v knihovně v Novém Jičíně k vidění putovní výstava s oficiálním názvem Pohledy do vesmíru z Evropské jižní observatoře, zkráceně ESO.
„…pět set čtyřicet sedm rohlíků, loupáků, sýrových tyčinek, uzlů. housek, vánoček, koblih a bábovek…“, takové množství pečiva zkonzumovali mladí pozorovatelé denní a noční oblohy, kteří se zúčastnili druhého turnusu astronomické tábora, který se uskutečnil v první polovině srpna (6. – 15. 8. 2010) na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Dalšího ročníku letního putování vesmírem, jak zní oficiální název akce, se zúčastnilo jedenáct dětí ve věku od 12 do 18 let.
Zajímavou akci určenou pracovníkům hvězdáren, astronomických kroužků, mimoškolního a zájmového vzdělávání a především pedagogům připravila Hvězdárna Valašské Meziříčí se svými partnery na první říjnový víkend. Druhý ročník Česko-slovenské konference o vzdělávání v astronomii proběhne v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí za účasti předních odborníků ze Slovenska i české republiky.
Dne 1. června 1956 byl na Hvězdárně Valašské Meziříčí zahájen zkušební provoz srážkoměrné stanice. Její činnost navazovala na dlouhodobá měření množství srážek získávaná v Krásně nad Bečvou již mezi lety 1880 až 1950. Od 1. ledna 1957 byl zahájen provoz klimatologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která v areálu pracuje dodnes. Největší změnou prošla stanice na konci roku 1997, od 1. ledna 1998 je automatickou klimatologickou stanicí poskytující pravidelné údaje pro potřeby ČHMÚ v Ostravě-Porubě a ČHMÚ v Praze-Komořanech.
Na stanici se v současnosti automaticky měří tyto základní meteorologické prvky:
K automatizovaným měřením i nadále přispívají pozorovatelé sledováním dalších charakteristik – měření atmosférického tlaku, zjišťování stavu půdy (výskyt rosy, jíní, jinovatky, ledovky, ...), určování množství oblačnosti, dohlednost (výskyt mlhy, kouřma, ...), výška sněhové pokrývky a řada dalších neobvyklých meteorologických jevů. Za období existence stanice byly také sledovány některé charakteristiky klimatu, které se dnes již neměří – měření cirkumglobálního slunečního záření bylo zahájeno 1. prosince 1966 a ukončeno 28. února 1987 pro poruchu zařízení; intenzita bouřkové činnosti byla od roku 1965 do roku 1989 zjišťována pomocí počítače úderů blesků.
Zřizovatelem meteorologické stanice je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který ji vybavuje přístrojovým zařízením a zpracovává výsledky pozorování. Je také výhradním vlastníkem veškerých data získaných na stanici. Účelem práce klimatologických stanic je získávání dlouhodobých řad homogenních meteorologických dat, která slouží pro sledování klimatických charakteristik daného místa. Pro synoptické účely se pozoruje na všech stanicích ve stejný časový okamžik, aby bylo možné získat aktuální obraz počasí na velkém území. Synoptická pozorování se konají každé 3 hodiny, počínaje 0.00 hodin světového času. Z hlediska klimatologického nejsou ale údaje získané v synoptických termínech na jednotlivých stanicích dobře srovnatelné. Většina meteorologických prvků se totiž výrazně mění podle denní doby. Proto se měření na všech klimatologických stanicích konají při stejné poloze Slunce nad obzorem – podle místního času. V současné době se klimatologická pozorování provádějí v 7:00, 14:00 a v 21:00 hodin místního času (pro Valašské Meziříčí v 6:48, 13:48 a v 20:48 hodin SEČ nebo v 7:48, 14:48 a v 21:48 hodin SELČ).
Pozorovatelé na stanicích kromě měření v předepsaných termínech sledují počasí průběžně, aby mohli zaznamenat jevy během celého dne. Vybrané klimatologické stanice – i Hvězdárna Valašské Meziříčí – jsou zapojeny do hlášení INTER pro synoptické účely. Zpráva o průběhu počasí a naměřených meteorologických prvcích za uplynulých 24 hodin je podávána vždy po ranním termínu klimatologického měření.
Za dobu existence klimatologické stanice ČHMÚ v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí byly na tomto místě zaznamenány tyto meteorologické rekordy.
Miroslava Hromadová (2006); Jiří Srba (2008)
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí