Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Meteorologie » Historie a současnost klimatologické stanice

Historie a současnost klimatologické stanice

Celkový pohled na meteorologickou stanici ČHMÚ v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí.Dne 1. června 1956 byl na Hvězdárně Valašské Meziříčí zahájen zkušební provoz srážkoměrné stanice. Její činnost navazovala na dlouhodobá měření množství srážek získávaná v Krásně nad Bečvou již mezi lety 1880 až 1950. Od 1. ledna 1957 byl zahájen provoz klimatologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která v areálu pracuje dodnes. Největší změnou prošla stanice na konci roku 1997, od 1. ledna 1998 je automatickou klimatologickou stanicí poskytující pravidelné údaje pro potřeby ČHMÚ v Ostravě-Porubě a ČHMÚ v Praze-Komořanech.

Na stanici se v současnosti automaticky měří tyto základní meteorologické prvky:

  • teplota vzduchu (2 m, přízemní 5 cm nad povrchem)
  • teplota půdy (v hloubce 5 cm, 10 cm, 20 cm, 50 cm a 100 cm)
  • relativní vlhkost vzduchu
  • směr a rychlost větru
  • délka slunečního svitu
  • a množství srážek

K automatizovaným měřením i nadále přispívají pozorovatelé sledováním dalších charakteristik – měření atmosférického tlaku, zjišťování stavu půdy (výskyt rosy, jíní, jinovatky, ledovky, ...), určování množství oblačnosti, dohlednost (výskyt mlhy, kouřma, ...), výška sněhové pokrývky a řada dalších neobvyklých meteorologických jevů. Za období existence stanice byly také sledovány některé charakteristiky klimatu, které se dnes již neměří – měření cirkumglobálního slunečního záření bylo zahájeno 1. prosince 1966 a ukončeno 28. února 1987 pro poruchu zařízení; intenzita bouřkové činnosti byla od roku 1965 do roku 1989 zjišťována pomocí počítače úderů blesků.

Meteorologická budka dnes již slouží jen pro výuku.Zřizovatelem meteorologické stanice je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který ji vybavuje přístrojovým zařízením a zpracovává výsledky pozorování. Je také výhradním vlastníkem veškerých data získaných na stanici. Účelem práce klimatologických stanic je získávání dlouhodobých řad homogenních meteorologických dat, která slouží pro sledování klimatických charakteristik daného místa. Pro synoptické účely se pozoruje na všech stanicích ve stejný časový okamžik, aby bylo možné získat aktuální obraz počasí na velkém území. Synoptická pozorování se konají každé 3 hodiny, počínaje 0.00 hodin světového času. Z hlediska klimatologického nejsou ale údaje získané v synoptických termínech na jednotlivých stanicích dobře srovnatelné. Většina meteorologických prvků se totiž výrazně mění podle denní doby. Proto se měření na všech klimatologických stanicích konají při stejné poloze Slunce nad obzorem – podle místního času. V současné době se klimatologická pozorování provádějí v 7:00, 14:00 a v 21:00 hodin místního času (pro Valašské Meziříčí v 6:48, 13:48 a v 20:48 hodin SEČ nebo v 7:48, 14:48 a v 21:48 hodin SELČ).

Pozorovatelé na stanicích kromě měření v předepsaných termínech sledují počasí průběžně, aby mohli zaznamenat jevy během celého dne. Vybrané klimatologické stanice – i Hvězdárna Valašské Meziříčí – jsou zapojeny do hlášení INTER pro synoptické účely. Zpráva o průběhu počasí a naměřených meteorologických prvcích za uplynulých 24 hodin je podávána vždy po ranním termínu klimatologického měření.

Za dobu existence klimatologické stanice ČHMÚ v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí byly na tomto místě zaznamenány tyto meteorologické rekordy.

 

Miroslava Hromadová (2006); Jiří Srba (2008)


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz