Spektrum nejjasnějšího bolidu v roce 2014 zachyceno

Včera, 9. prosince 2014, v odpoledních hodinách zaznamenala naše kamera opatřená spektrografem dosud nejjasnější meteor i s jeho spektrem od instalace této stanice v létě 2014. Čas pádu bolidu (meteor jasnější než planeta Venuše) podle kamer sítě CEMENT je 17:16:45 SEČ. Spektrograf ve Valašském Meziříčí zachytil spektrum meteoru v počáteční fázi.  Bohužel v té době bylo ve Valašském Meziříčí částečně oblačno, proto bude i analýza spektra problematická.

Kromě dvojice klasických stanic ve Valašském Meziříčí (VMS a VME, pouze osvětlení mraků při explozi) zaznamenaly tento bolid další 3 stanice sítě CEMeNt: Kroměříž ENE, Otrokovice N (pouze exploze – odraz), Maruška SW (také jen exploze, přes mraky). Vzhledem k oblačnosti byly k výpočtu dráhy použity data jen ze dvou stanic, z Kroměříže a Valašského Meziříčí. 

Co zatím o tomto bolidu zatím víme? 

Na podrobnější informace, včetně analýzy spektra je potřeba více času. Článek bude proto postupně doplněn a aktualizován! 

Co zatím víme je, že se jednalo o meteor patřící do roje DSA (prosincové delta Arietidy). Celkový odhad délky meteoru je 6,4 sekundy a odhad vizuální magnitudy je: -14 mag (odhad ze stanice Kroměříž). Absolutní magnituda z prvních 2,24 sec. letu: -3,3 mag. 

Orbitální elementy:

Dráha bolidu ve Sluneční soustavě. Autor: Jakub Koukal. 

Podat hlášení můžete i vy

Hlášení o pádu můžete vkládat do databáze ASÚ AV ČR, prosíme hlavně pozorovatele, kteří jsou schopni popsat podrobněji vzhled a chování bolidu.

Video zachyceného bolidu ze stanice Valašské Meziříčí N (spektrograf)

AKTUALIZACE

Analýza spektra 

Spektrum bolidu bylo ovlivněno rozpadající se nízkou oblačností, část spektra byla zaznamenána v okamžiku, kde se již samotné těleso nacházelo mimo zorné pole spektrografu (chybějící 0. řád spektra). Z tohoto důvodu bylo prozatím vyhodnoceno spektrum pouze z jednoho snímku (snímek FR99), což odpovídá na časové ose 2,96 s od začátku úkazu.

Rozlišení analyzovaného spektra, závislé na hustotě čar difrakční mřížky (500 čar/mm) a na rozlišení CCD čipu (720x576 px) je 30,4 Å/px, spektrum není prozatím kalibrováno na citlivost použitého CCD čipu (ICX 673AKA.

Výsledné spektrum obsahuje emisní čáry prvků v následujícím zastoupení – železo (FeI, FeO), hořčík (MgI), sodík (NaI), mangan (MnI), chrom (CrI), křemík (SiI, SiII) a také poměrně slabé čáry vápníku (CaI, CaII). Poměr emise prvků náležejících ionizované atmosféře Země vůči hořčíku (N2/Mg, O/Mg) je nízký, neboť toto nezávisí na hmotnosti tělesa, ale na jeho rychlosti. Toto znamená, že množství emise těchto prvků je přímo úměrné hmotnosti tělesa, ovšem koeficient úměry se zvyšuje s rychlostí meteorů. Pro pomalé DSA (prosincové delta Arietidy) je tedy zastoupení těchto prvků výrazně nižší než např. pro Leonidy. Emisní čáry multipletů FeI jsou naopak výrazně zastoupeny, nejvíce pro maximum na vlnové délce 4906 Å (pozorovaná vlnová délka), což odpovídá emisním čárám 318 FeI (4891, 4892 a 4903 Å – laboratorní vlnová délka), vedlejší maximum na vlnové délce 4279 Å pak odpovídá 152 FeI (4271 Å), 42 FeI (4272 Å), 71 FeI (4282 Å), 597 FeI (4285 Å), 41 FeI (4294 Å), přičemž součástí tohoto maxima jsou i emisní čáry chromu 1 CrI (4275 a 4290 Å). Nejvyšší relativní intenzitu emisních čar v tomto snímku má triplet 2 MgI (260), pozorovaný na vlnové délce 5182 Å (laboratorní vlnové délky tripletu 2 MgI jsou 5167, 5173 a 5184 Å), následovaný emisními čarami 15 FeI (5270 Å) a 37 FeI (5270 Å) s relativní intenzitou 235 na pozorované vlnové délce 5275 Å. Dublet sodíku 1 Na pozorovaný na vlnové délce 5901 (5891 a 5894 Å) dosahuje relativní intenzity 199. Zajímavá je také vysoká intenzita emisní čáry hořčíku MgI a chromu CrI (4353 Å) a také samostatného hořčíku MgI (5533 a 6307 Å). Vysokou intenzitou emisních čar hořčíku MgI během této fáze letu lze vysvětlit intenzivní modrou až modro-zelenou barvu bolidu.

Analýza spektra zachyceného spektroskopickou kamerou. Autor: Jakub Koukal