Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – únor 2014

Pozorování proměnných hvězd – únor 2014

Tento měsíc celkem příjemně překvapil se svými 10 jasnými nocemi, kdy se mi podařilo získat 12 045 měření proměnných hvězd. Pravidelně jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě typu M BX Tri, u které se objevují variace jasnosti zejména ve filtru V, kdežto ve filtru R nic podobného vidět není. Co může být příčinou není zatím jasné, probíhají konzultace s odborníky na tuto problematiku. Další zajímavou oblastí bylo hvězdné okolí u KV Gem, kde se nachází dvě nedávno objevené nové zákrytové dvojhvězdy, u nichž jsou patrné nečekané a rychlé změny v O-C diagramu. Následující část je věnována další trpasličí eruptivní zákrytové dvojhvězdě CU Cnc, která začíná být nyní pozorovatelná.  

Optická zjasnění a erupce u zákrytové dvojhvězdy typu M CU Cnc
S.B. Qian, MNRAS 423, 3646 – 3651, 22.4. 2012

Práce popisuje objev optického vzplanutí v oboru R zákrytové dvojhvězdy CU Cnc, která se sestává z červených trpaslíků. Ti se nachází u horní hranice hvězd s celkovou konvekcí uvnitř hvězd (M1 = 0,43 Msl a M2 = 0,4 Msl). Amplituda zjasnění během erupce byla v pásmu R cca 0,52 mag, doba trvání byla 73 min. Podobně jako u erupcí na Slunci, byly pozorovány kvaziperiodické oscilace po vzplanutí . Při dalším pozorování byly zjištěny tři vzplanutí během intervalu 79 hodin. Z těchto zjištění vychází frekvence vzplanutí 0,05 / hodinu. Společně se silnou chromosférickou a koronální aktivitou (tj. velmi silné emisní čáry Halfa a Hbeta , rentgenová oblast) vyplývá, že se jedná o objekty s velkou magnetickou aktivitou. Z tohoto důvodu nízká jasnost ve filtru V o 1,4 mag ve srovnání s jinými červenými hvězdami podobné hmotnosti může být věrohodně vysvětlena existencí velkých hvězdných skvrn.

Ačkoliv hvězdy spektrálního typu M (tj. červení trpaslíci s hmotností menší než 0,6 Msl) jsou nejhojněji zastoupenou skupinou v naší Galaxii, ale bylo objeveno jenom dvanáct zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Díky malé svítivosti je problém je objevit (Torres a Ribas 2002, Blake 2008, Irwin 2009, Morales 2009). U těchto hvězd je možné určit s přesností 2% jejich základní parametry (zejména poloměry a hmotnosti). Proto tyto dvojhvězdy hrají klíčovou roli v chápáni fyziky hvězd v dolní části hlavní posloupnosti v Hertzsprungova – Russellova diagramu.

CU Cnc s oběžnou dobou 2,771468 dne (= GJ 2069A, HIP 41824) je jedna z mála známých zákrytových dvojhvězd s malou hmotností (viz. Ribas 2003, Blake 2008, Irwin 2009). Jedná se o poměrně blízký systém (d = 12,8 pc), jasnost 11,9 mag a spektrální třídy M3,5Ve, kde „e“ indikuje na emisní čáry Balmerovy série v klidovém stavu. (Reid 1995). Rozsáhlou fotometrii provedli v roce 1999 Delfosse a kol. pomocí švýcarského dalekohledu 0,7 m ESO. Jedním z výsledků bylo objevení slabého průvodce ve vzdálenosti 12 arcsec se stejným vlastním pohybem i radiální rychlostí. Navíc je tento průvodce taktéž dvojhvězdou. Ribas v roce 2003 publikoval kompletní světelnou křivku ve filtru I a určil absolutní parametry CU Cnc z dostupných fotometrických a spektroskopických dat. Odvozený sklon orbitální dráhy i = 86,34o znamená, že se jedná o úplný zákrytový systém a absolutní parametry jsou určeny s vysokou přesností (M1 = 0,4333 ± 0,0017 Msl,M2 = 0,3980 ± 0,0014 Msl, R1 = 0,4317 ± 0,0052 Rsl, R2 = 0,3908 ± 0,0094 Rsl. Bylo také zjištěno, že tyto dvě hvězdy v dvojhvězdě jsou slabší než podobné hvězdy podobné hmotnosti ve filtru V o 1,4 mag a 0,35 mag ve filtru K.

Než byly objeveny další podobné zákrytové dvojhvězdy, podle teoretických evolučních modelů vycházely poloměry hvězd o 10% menší. Ribas v roce 2003 získal spektra ve vysokém rozlišení, které odhalila silné emisní čáry Halfa a Hbeta. Podobně jako u YY Gem, je ekvivalentní šířka CU Cnc čáry Halfa velká, což je srovnatelné s mladými červenými trpaslíky. Nicméně silná emise čáry Halfa u dvou zákrytových dvojhvězd bude spíše souviset se slapovým působením na synchronizaci rotace než se stářím. Kromě silné chromosférické aktivity jsou pozorováno silné záření v rentgenové oblasti a extrémní ultrafiaové (EUV). Z výpočtů vychází poměr LX / Lbol = 10-3 , což je velmi blízko hodnotě zjištěné u YY Gem. Pokud jde o aktivitu u hvězdných skvrn, z analýzy světelné křivky byla zjištěna dvě místa – na primární složce relativně malá oblast 9o chladnější o 450 K, zatímco na sekundární složce se jedná o plochu velikosti 31o a teplotou o 200 K nižší oproti okolní fotosféře.

Další pozorování prokázala, že erupce u hvězd typu M jsou častější než u hvězd spektrálního typu G a K (např. Moffett 1974, Lacy 1976, Henry 1996). Nicméně v dřívější době erupční aktivita nebyla u CU Cnc pozorována.

 

Optická vzplanutí u CU Cnc

Cílem fotometrie bylo podpořit chápání variací světelných křivek a změny oběžných dob u zákrytových dvojhvězd, jejichž složky jsou červení trpaslíci (např. YY Gem, TU Boo, CU Cnc, FS Aur, NSVS 02502726 a DV Psc). Během pozorování 28.října 2009 pomocí 60-ti cm dalekohledu na Yunnan Astronomical Observatory se podařilo odhalit velkou erupci v oboru R (viz obrázek 1). Expoziční čas pro každý snímek byl 90s. Jako srovnávací hvězda byla použita hvězda na souřadnicích rek. = 08h31m37.4s a dec.=+19s23m49.5v. Na obrázku 1 je vidět amplituda zjasnění ve filtru R 0,52 mag a délka trvání 73 minut. Má také charakteristický tvar erupce – rychlý nárůst (impulzní fáze) následovaná postupným poklesem, podobně, jak je pozorováno u slunečních erupcí. Tato erupce proběhla v době primárního minima (fáze 0,9935 až 1), tedy s největší pravděpodobností se tato událost na sekundární složce. Během erupce byla pozorována tři malá zjasnění s dobou trvání 3 minuty a průměrnou amplitudou 0,046 mag. Mělo by se jednat o jakési kvaziperiodická zjasnění podobné jako probíhají na Slunci. Nemělo by se jednat o chyby v měření, jelikož odstup signál – šum je větší zhruba 4,6x. Maximální relativní svítivost během maxima erupce je možné spočítat podle vztahu
L max = 2,5-m A x Lo
kde Lo je klidová svítivost dvojhvězdy a -mA je amplituda zjasnění. Během maxima vzplanutí se svítivost dvojhvězdy zvýšila 1,61x. Další erupce byly zjištěny při monitorování CU Cnc při pozorování dalekohledem o průměru 60 cm. Pro definici erupce byla stanovena následující kritéria – erupce musí trvat víc minut, musí být pokryta více než jedním bodem a amplituda píku by neměla být menší než 0,03 mag. Určení času je s přesností na 0,01 minuty. Další erupce byly pozorovány v prosinci 2009. 10. 12. došlo k jedné těsně po sekundárním minimu. 


Obrázek 1: Světelná křivka CU Cnc pořízená během erupce 28. října 2009. Fialové šipky označují místa dalších menších erupcí následujících po hlavní. Dolní obrázek ukazuje detail světelné křivky během hlavní fáze vzplanutí s třemi zjasněními. Spodní body zobrazují rozdíl jasností srovnávací a kontrolní hvězdy. Fázová křivka byla počítána podle lineární efemeridy u práce Ribase (2003), T = HJD 2 450 208,5068 + 2,771468 dne.



Obrázek 2: Záznam dalších erupcí v soustavě CU Cnc v prosinci 2009



Tabulka 1: Pozorovací intervaly CU Cnc během kampaně. Během ní byly zaznamenány čtyři erupce.



Tabulka 2: Výpis pozorovaných erupcí u různých chladných hvězd ve filtru R

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz