Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – leden 2015

Pozorování proměnných hvězd – leden 2015

I přes veškerou snahu se mi poštěstilo v lednu vidět jasnou oblohu pouze dvakrát, poslední měsíce jsou z hlediska pozorovatelského opravdu tragické. Nadále se věnuji fotometrii eruptivních zákrytových dvojhvězd. Například u GJ 3236 Cas byla zaznamenána jedna erupce 13. ledna 2015 trvající zhruba 10 minut s amplitudou zjasnění 0,1 magnitudy ve filtru R.
Jak jsem slíbil v minulém článku, uvádím část práce věnované analýze dat z družice Kepler, kde byly zkoumány hvězdy slunečního typu a jejich eruptivní činnost.

Supererupce u hvězd podobných Slunci z fotometrie družice Kepler II.
Fotometrické variace u hvězd se supererupcemi – souvislost s rotací a hvězdnými skvrnami.

Yuta Notsu, Department of Astronomy, Faculty of Science, Kyoto University

Arxiv:1304.7361v2,  30.6. 2013

Na základě fotometrických dat pořízených družicí Kepler byly modelovány jednoduché výpočty hvězdných skvrn, které jsou schopné popsat kvaziperiodické variace jasnosti u hvězd s velkými erupcemi. U většiny hvězd se supererupcemi se objevují kvaziperiodické změny jasu s periodami od jednoho až několika desítek dní. Výsledky ukazují, že tyto variace jasu je možné vysvětlit prostřednictvím rotace hvězdy s velkými skvrnami. Výsledky analýzy byly použity pro určení vztahu mezi energií, četností supervzplatutí a periodou rotace. Hvězdy, které rotují relativně pomalu, jsou stejně aktivní jako rychleji rotující, je u nich pozorována menší četnost erupcí. Podařilo se zjistit, že energie uvolněná při erupci má vztah k velikosti skvrn na povrchu. Situace je tedy velmi podobná jako při slunečních erupcí a energie erupce je získávána z magnetického pole kolem skvrn.

Sluneční erupce patří mezi nejenergetičtější exploze na povrchu Slunce, jejichž příčinou je uvolnění magnetické energie (Shibata a Magara 2011). Erupce však mohou nastávat u jiných typů hvězd, včetně hvězd slunečního typu (Schaefer 1989, Gershberg 2005). Mezi nimi jsou i mladé hvězdy, případně blízké dvojhvězdy, které mohou vyprodukovat erupce 10 – 1 000 000 krát intenzivnější (10 33-38 erg) než jsou sluneční (1032 erg). Takové hvězdy mají obvykle rychlou rotaci (několik desítek km/s) a magnetické pole v hodnotách několika kiloGausů, oproti Slunci, které se otáčí pomalu (2 km/s) a má slabé magnetické pole. Slunci podobné hvězdy jsou definovány jako objekty s pomalou rotací a povrchovou teplotou 5600 – 6000 K.

Původně se myslelo, že supererupce nemohou u takových hvězd nastat. Schaefer (2000) nicméně uvádí 9 kandidátů na supererupce s pomalou rotací. Tento výzkum je velmi důležitý pro mnoho oblastí – od hvězdné fyziky popisující vznik takových erupcí až po astrobiologii. Četnost, detailní vlastnosti a mechanismus vzniku supererupcí nejsou zcela probádány a objasněny.

Analýzou dat z družice Kepler bylo objeveno 365 supererupcí u 148 hvězd slunečního typu (z celkového počtu 90 000 hvězd slunečního typu), které mají povrchovou teplotu v rozmezí 5100 – 6000 K a tíhovým zrychlením log g > 4 (Maehara, 2012). Snímače družice Kepler jsou velmi užitečné pro detekci malého zvýšení jasu během erupce, jelikož jsou velmi přesné a získávají se kontinuální pozorovací řady. Podařilo se zjistit, že supererupce , které mají energii 100 – 1000 krát větší než největší erupce na Slunci, mohou vzniknout u hvězd slunečního typu  jednou za několik tisíc let. U mnoha hvězd slunečního typu byly pozorovány kvaziperiodické změny jasnosti v rozmezí od jednoho do několika desítek dní. To je možné vysvětlit rotací hvězdy (Basri a kol., 2011, Debosscher a kol., 2011, Harrison a kol., 2012).

Na obrázku 1 jsou ukázány typické světelné křivky hvězd slunečního typu, u kterých se pozorovaly supererupce (KIC 6034120 a KIC 6691930 během jednoho čtvrtletí
a KIC 10528093 během třičtvrtě roku). U hvězdy KIC 6034120 je světelná křivka dobře reprodukovatelná jednou velkou skvrnou, kdežto KIC 6691930 vyžaduje dvě skvrny pro popis tvaru světelné křivky.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz