Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – květen 2014

Pozorování proměnných hvězd – květen 2014

V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera.

V následujících řádcích jsou uvedeny základní informace o tomto zákrytovém systému a podezření o přítomnosti třetí hvězdy.

NSVS 01031772 Camtřetí hvězda u zákrytové dvojhvězdy s malou hmotností ?

M. Wolf, P. Zasche, K. Hornoch, M. Chrastina, J. Janík, M. Zejda

Proceedings IAU Symposium No. 282, 2011, From Interacting Binaries to Exoplanets

Jedním z problémů u zákrytových dvojhvězd s malou hmotností je silný rozpor mezi teorií a pozorováním. Z měření jasně vyplývá, že pozorované průměry hvězd jsou obecně větší, než jak předpovídají modely hvězdného vývoje.
Zákrytová dvojhvězda NSVS 01031772 Cam (GSC 4561.647, filtr V = 12,6 mag), byla objevena McIntyrem a Shawem (2005) jako zákrytová dvojhvězda se samostatně detekovanými spektrálními čarami pro každou hvězdu z dat přehlídky Northern Sky Variability Survey (NSVS). Ve studii Lopéz-Morales a kol. z roku 2006 byly určeny parametry jednotlivých hvězd. Z nich vyplývá, že rozměry složek jsou o 8,5% větší, než předpokládá model.
V této práci jsou prezentovány zpřesněné parametry systému na základě nových fotometrických pozorování, která byla pořízena na Ondřejovské hvězdárně v letech 2007 – 2011. K tomu byl použit dalekohled o průměru 0,65m ve spojení s kamerou G2 – 3200 firmy moravských přístrojů a fotometrickými filtry V a R. Stejně jako v předchozích pracích byla použita stejná srovnávací hvězda GSC 4561 0787. Ke zpracování všech snímků byl použitý soubor programů Aphot. Další fotometrická data byla pořízena na hvězdárně Masarykovy univerzity v Brně v letech 2009 – 2011 s dalekohledem o průměru 0,62m a CCD kamerou SBIG ST8 a fotometrickými filtry V a R. Jedna pozorovací noc byla využita pro tento zákrytový systém na hvězdárně Suhora v Polsku.
Po určení minim profilovou metodou se podařilo zlepšit lineární parametry světelných elementů.

prim. min. HJD = 2 453 456,68023 (8) ± 0,36814052 (6) E

Na O-C diagramu pořízeném z dostupných dat jsou jasně vidět sinusiodální změny (viz obrázek 1). Jedním z možných vysvětlení je působení LITE efektu třetím tělesem. Z předběžné analýzy pohybu třetího tělesa po kruhové dráze vychází minimální doba oběhu asi 3900 dní (asi 11 let) s poloamplitudou o hodnotě 0,00165 dne (2,4 minuty). Minimální hmotnost pak vychází na 0,063 Msl nebo 65 hmotností Jupitera.
Vlastní VR světelné křivky a radiální rychlosti převzaté z práce LM06 byly redukovány za použití Phoebe kódu ve verzi 31a, který vyvinul Prša a Zwitter (2005).

Obrázek 1:  O-C diagram NSVS 01031772 Cam. Z grafu lze určit přibližnou periodu oběhu na 11 let s poloviční amplitudou                         2,4 minuty.

Obrázek 2:  Fázová světelná křivka pořízená na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v období červenec 2013 - duben 2014

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz