Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Obloha » Obloha v zimě

Obloha v zimě

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Zimní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době zimního slunovratu v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na podzim tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, na jaře pak krátce po setmění. Nebeská klenba je v tomto období zdaleka nejrozmanitější a nejvýraznější, obsahuje velké množství jasných hvězd a dlouhé zimní noci nám dávají dostatek příležitostí si je prohlédnout.

Mléčná dráha se klene přes celou oblohu (podobně jako v létě se díváme do roviny naší galaxie), zimní obloha je bohatá na galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny.

 

obloha v zimě a základní ozientace na ní

 

Na jarní obloze září známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) nad východním obzorem. Dominantním souhvězdím je Orion (Ori) asi nejkrásnější seskupení oblohy vůbec. Je tvořeno 7 jasnými hvězdami, nejjasnější označují levé rameno (žlutooranžová Betelgeuse) a pravou nohu (modrobílý Rigel) bájného bojovníka, nápadný je též takzvaný Orionův pás, centrální část souhvězdí složená ze tří stejně jasných hvězd v řadě.

Vpravo nad Orionem naleznete Býka (Tau) s nápadně červeným okem – hvězdou Aldebaran, nalevo pak souhvězdí Blíženců (Gem), s další dvojicí jasných stálic – Pollux a Castor. Ještě výše, téměř v nadhlavníku, naleznete Vozku (Aur) a nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí Capellu. Nalevo od Orionu se nacházejí jeho průvodci, souhvězdí Malého psa (CMi) a jižněji  Velkého psa (CMa), společně ženou Zajíce (Lep) pod Orionem. Oba psi jsou opět ozdobeni jasnými stálicemi – malý Procyonem a velký Siriem, nejjasnější hvězdou oblohy; Zajíc se snaží být nenápadný nízko nad obzorem. Sedm jasných stálic – Sirius, Rigel, Aldebaran, Capella, Castor, Pollux a Procyon tvoří takzvaný zimní mnohoúhelník.

Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí patřící k jaru, především Lev. Další souhvězdí severní oblohy jsou poměrně nenápadná, například v nadhlavníku směrem k polárce nalezneta Žirafu (Cam).

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem

  • Jedním z nejzajímavějších objektů oblohy vůbec je Velká mlhovina v Orionu M42. Prachoplynný oblak, ve kterém v současnosti dochází ke zrodu nových hvězd. Oblast je viditelná pouhým okem, lépe však vynikne v dalekohledu, který odhalí prachové struktury v mlhovině a centrální mladou čtyřhvězdu označovanou jako Trapez.
  • Zimní obloha je také ozdobena mladou otevřenou hvězdokupou M45 – Plejády, chcete-li česky Kuřátka v souhvězdí Býka. Tento útvar je mezi širokou veřejností jedním z nejznámějších objektů vzdáleného vesmíru, což je dáno jeho nápadností. Pouhým okem lze rozeznat 7 hvězd v těsné blízkosti, dalekohled jich odhalí mnohem více.
  • Zajímavou otevřenou hvězdokupou je také centrální oblast býka nazývaná Hyády, ve větším dalekohledu je prakticky nepozorovatelná, má průměr přes 6°, ale pouhým okem je nápadná jako seskupení hvězd obsahující také již zmíněný Aldebaran.

   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz