Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Obloha » Obloha na podzim

Obloha na podzim

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Podzimní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době podzimní rovnodennosti v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na konci léta tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, v zimě pak krátce po setmění. Nebeská klenba v tomto období zdaleka není tak výrazná jako v létě či zimě.

Mléčná dráha se sice táhle přes celou oblohu vysoko nad obzorem stočená oproti létu o 90°, díváme se však na její nejřidší části, ty zajímavější zapadají spolu s dominantami léta.

 

obloha na podzim a základní ozientace na ní

Na podzimní obloze chybí orientační útvary obdobné letnímu trojúhelníku, dominantním seskupením je souhvězdí Pegas (Peg) a jeho tělo, které tvoří nápadný obdélník, na něj vlevo navazuje Andromeda (And), a vedle ní nad východem Perseus (Per). Nejnápadnějším souhvězdím podzimu je Kasiopea (Cas), která má vysoko v nadhlavníku nezaměnitelný tvar „w“, nalevo od ní naleznete méně nápadné souhvězdí Kefea (Cep) ve tvaru domečku se střechou směřující k Polárce. Souhvězdí nad jihem jsou méně nápadná, nachází se zde Ryby (Psc), Vodnář (Aqr) a Velryba (Cet).

Mezi Velrybou a Andromedou pak naleznete malé souhvězdí tvořené jen několika hvězdami – Berana (Ari). Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí typická pro zimu (Vozka, Býk, Blíženci a Orion) s velmi jasnými hvězdami.

Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) naleznete nízko nad severním obzorem.

Poměrně jasnou hvězdu můžete nalézt také velmi nízko nad jižním obzorem, je to Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby, který má deklinaci -30°, což znamená, že maximálně vystoupí nad obzor v našich zeměpisných šířkách jen 10° vysoko.

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem

  • Velká galaxie M31 v Andromedě (And) je větší sestrou naší vlastní Galaxie. Je nejvzdálenějším objektem (přes 2 miliony světelných let), který lze i za průměrných podmínek pozorovat pouhým okem jako mlhavý obláček v severní části souhvězdí. Za dobrého počasí a temné noci v dalekohledu rozlišíte dokonce spirální strukturu tohoto objektu. Na fotografiích vynikne velikost galaxie, elipsa má polosu 3° (tedy šest úhlových průměrů Měsíce).
  • Na druhou stranu od těla Andromedy směrem k Beranu se nachází nenápadné souhvězdí Trojúhelníku, a v něm galaxie M33. Za výborných podmínek, které se ve střední Evropě již prakticky nevyskytují, ja také pozorovatelná pouhým okem. Pokud jí vidíte, máte štěstí.
  • Na hranici mezi souhvezdími Persea a Kasiopeje naleznete oblíbený objekt pozorovatelů a fotografů, dvojitou otevřenou hvězdokupu Ch a H Persei, která je nápadná jako mlhavý obláček i při pohledu pouhým okem.

   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz