Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Obloha » Obloha na jaře

Obloha na jaře

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Jarní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době jarní rovnodennosti v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). V zimě tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, v na začátku léta pak krátce po setmění. Nebeská klenba v tomto období zdaleka není tak výrazná jako v zimě (pokud jde o počet jasných hvězd).

Mléčná dráha se nachází nízko nad severním obzorem (díváme se jakoby mimo rovinu naší galaxie), a na obloze chybí galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Naopak můžeme lépe pozorovat velmi vzdálené hvězdné ostrovy – cizí galaxie.

 

obloha na jaře a základní ozientace na ní


Na jarní obloze září známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) vysoko v nadhlavníku. Dominantními souhvězdími jsou Lev (Leo), Pastýř (Boo) a Panna (Vir). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Regulus, Arkturus a Spica tvoří takzvaný jarní trojúhelník. Spica a Regulus se nacházejí poblíž ekliptiky a v jejich blízkosti se mohou občas vyskytnout objekty sluneční soustavy – planety nebo Měsíc. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad jižním obzorem to nejdelší vůbec, které se táhne po obloze v délce přes 100° – jmenuje se Hydra (Hya). Další dlouhé souhvězdí je navinuto kolem severního pólu a jedná se o Draka (Dra).  

Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí spíše patřící k létu Herkules (Her) a Lyra s nejjasnější hvězdou severní oblohy – Vegou.  Na západě a severozápadě naopak mizí dominanty zimy Blíženci a Vozka (Aur) s nepřehlédnutelnou hvězdou Capella jen o málo slabší než zmíněná Vega na druhé straně oblohy.

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem 

  • dvojhvězda Alcor-Mizar – druhá hvězda oje Velkého vozu, jasnější složka o jasnosti 2.4 mag a slabší 4.0 mag jsou od sebe na obloze vzdáleny 19', nachází seM44 78 světelných let od nás
  • západně od Lva se nachází (na přesvětlené městské obloze poměrně nenápadné) souhvězdí Raka (Cnc), dominantou jeho střední části je nahuštění relativně slabých hvězd – otevřená hvězdokupa M 44Jesličky (chcete-li Praesepe)
  • východně od Lva se nachází velmi nenápadné souhvězdí Vlasy Bereniky (Com) v němž naleznete velkou hvězdokupu Coma (Melotte 111), v dalekohledu ji však nehledejte, má průměr kolem 4°

   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz