Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Obloha » Obloha v létě

Obloha v létě

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Letní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době letního slunovratu v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na jaře tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, na podzim pak krátce po setmění.

Mléčná dráha se klene vysoko v hadhlavníku (díváme přímo do roviny naší galaxie), obloha je bohatá na galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny – země zaslíbená pro majitele dalekohledů. 

 

obloha v létě a základní ozientace na ní


Na letní obloze naleznete známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) nad západním obzorem. Dominantními souhvězdími jsou Labuť (Cyg), Lyra (Lyr) a Orel (Aql). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Deneb, Vega a Altair tvoří takzvaný letní trojúhelník. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad západním obzorem ještě jarnho Pastýře (Boo) a jasný Arkturus, nad jihem pak Hada (Ser) a Hadonoše (Oph), vysoko nad jihem nalevo od Lyry souhvězdí Herkula (Her) a Severní koruny (CrB), nad východem se již objevuje Pegas (Peg) a nad severovýchodem Andromeda a Cassiopea, klenoty podzimu. Úplně v nadhlavníku se vine Drak (Dra).

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem 

  • Pozorujete-li noční temnou oblohu (mimo dosah pouličního osvětlení a dalšího civilizačního balastu) není nic působivějšího než mléčná dráha, pás difúzního světla táhnoucí se přes nebeskou klenbu, ve skutečnosti tvořený miliardami vzdálených hvězd Galaxie. Z našich zeměpisných šířek se však zdaleka nedíváme do jejího středu, ten se pro nás jen nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Střelce. Navíc je stíněn oblaky mezihvězdného plynu, říká se, že pokud by tomu tak nebylo, zářil by asi jako Měsíc v úplňku. Máme však dobrý výhled na spirální ramena nad vašimi hlavami.
  • Hvězdný oblak v souhvězdí Štítu (Sct) je nápadné zhuštění v Mléčné dráze, které naleznete nad jižním obzorem pod souhvězdím Orla (Aql).
  • Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulovi (Her) – kulové hvězdokupy patří k nejstarším částem galaxií obecně, obsahují ty nejstarší hvězdy, které astronomové znají. Jedná se o skupiny až milionů hvězd, které tvoří kulově symetrický útvar – hvězdokupu. M13 je součástí naší Galaxie, jako celek obíhá kolem jejího středu podobně jako planety kolem Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti těchto objektů (řádově 10 000 světelných let) je na obloze vidíme malé a kompaktní – pouhým okem připomínají hvězdy, již malým dalekohledem odlišíte, že se ve skutečnosti jedná o mlhavou skvrnu, středně velký dalekohled již rozliší jednotlivé stálice hvězdokupy a pohled velkým dalekohledem je prý jeden z nejlepších pozorovatelských zážitků vůbec.

   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz