Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.
Letní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době letního slunovratu v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na jaře tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, na podzim pak krátce po setmění.
Mléčná dráha se klene vysoko v hadhlavníku (díváme přímo do roviny naší galaxie), obloha je bohatá na galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny – země zaslíbená pro majitele dalekohledů.
Na letní obloze naleznete známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) nad západním obzorem. Dominantními souhvězdími jsou Labuť (Cyg), Lyra (Lyr) a Orel (Aql). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Deneb, Vega a Altair tvoří takzvaný letní trojúhelník. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad západním obzorem ještě jarnho Pastýře (Boo) a jasný Arkturus, nad jihem pak Hada (Ser) a Hadonoše (Oph), vysoko nad jihem nalevo od Lyry souhvězdí Herkula (Her) a Severní koruny (CrB), nad východem se již objevuje Pegas (Peg) a nad severovýchodem Andromeda a Cassiopea, klenoty podzimu. Úplně v nadhlavníku se vine Drak (Dra).