Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Na obloze » Obloha » Obloha v létě

Obloha v létě

Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.

Letní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době letního slunovratu v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na jaře tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, na podzim pak krátce po setmění.

Mléčná dráha se klene vysoko v hadhlavníku (díváme přímo do roviny naší galaxie), obloha je bohatá na galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny – země zaslíbená pro majitele dalekohledů. 

 

obloha v létě a základní ozientace na ní


Na letní obloze naleznete známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) nad západním obzorem. Dominantními souhvězdími jsou Labuť (Cyg), Lyra (Lyr) a Orel (Aql). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Deneb, Vega a Altair tvoří takzvaný letní trojúhelník. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad západním obzorem ještě jarnho Pastýře (Boo) a jasný Arkturus, nad jihem pak Hada (Ser) a Hadonoše (Oph), vysoko nad jihem nalevo od Lyry souhvězdí Herkula (Her) a Severní koruny (CrB), nad východem se již objevuje Pegas (Peg) a nad severovýchodem Andromeda a Cassiopea, klenoty podzimu. Úplně v nadhlavníku se vine Drak (Dra).

Zajímavé objekty viditelné pouhým okem 

  • Pozorujete-li noční temnou oblohu (mimo dosah pouličního osvětlení a dalšího civilizačního balastu) není nic působivějšího než mléčná dráha, pás difúzního světla táhnoucí se přes nebeskou klenbu, ve skutečnosti tvořený miliardami vzdálených hvězd Galaxie. Z našich zeměpisných šířek se však zdaleka nedíváme do jejího středu, ten se pro nás jen nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Střelce. Navíc je stíněn oblaky mezihvězdného plynu, říká se, že pokud by tomu tak nebylo, zářil by asi jako Měsíc v úplňku. Máme však dobrý výhled na spirální ramena nad vašimi hlavami.
  • Hvězdný oblak v souhvězdí Štítu (Sct) je nápadné zhuštění v Mléčné dráze, které naleznete nad jižním obzorem pod souhvězdím Orla (Aql).
  • Kulová hvězdokupa M 13 v Herkulovi (Her) – kulové hvězdokupy patří k nejstarším částem galaxií obecně, obsahují ty nejstarší hvězdy, které astronomové znají. Jedná se o skupiny až milionů hvězd, které tvoří kulově symetrický útvar – hvězdokupu. M13 je součástí naší Galaxie, jako celek obíhá kolem jejího středu podobně jako planety kolem Slunce. Vzhledem k velké vzdálenosti těchto objektů (řádově 10 000 světelných let) je na obloze vidíme malé a kompaktní – pouhým okem připomínají hvězdy, již malým dalekohledem odlišíte, že se ve skutečnosti jedná o mlhavou skvrnu, středně velký dalekohled již rozliší jednotlivé stálice hvězdokupy a pohled velkým dalekohledem je prý jeden z nejlepších pozorovatelských zážitků vůbec.

   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies