Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » O nás » Novinky » Opět pozorujeme! – Zákryty

Opět pozorujeme! – Zákryty

18.06.2018

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

 

 

Tabulka – počet úkazů v jednotlivých měsících (2018):

  počet úkazů poznámky
 leden 1 dvojhvězda – nepotvrzeno (pozorováno přes mraky, velká fáze Měsíce)
 únor 2 optická dvojhvězda - pozorováno
 březen 2 dvojhvězda – nepotvrzeno (geometrie úkazu)
dvojhvězda – nepotvrzeno (slabá hvězda, mraky)
 duben 4 slabá hvězda
dvojhvězda – nepotvrzeno
dvojhvězda – zaznamenán postupný pokles
hvězda z programu Kepler2
 květen 2 hvězda
čtyřhvězda nepozorováno – geometrie úkazu a čtvrtá hvězda slabá

 

V druhé polovině května (20.5.) se nám podařilo „napozorovat“ nadějný zákryt hvězdy měsícem Jupitera (Himalia). Bohužel s negativním výsledkem – viz obrázek (modrá křivka – zakrývaná hvězda, žlutá a zelená křivka – srovnávací hvězdy).

Poslední květnový den měla přecházet planetka (5017) Tenchi přes otevřenou hvězdokupu M11 a zakrýt 2 hvězdy. Použitelný záznam se nám podařil pořídit pouze pro druhý úkaz. I v tomto případě u nás k zákrytu nedošlo.

Historie

V minulosti (kdy v šedesátých letech byl hvězdárně přidělen kromě úkolu pozorování Slunce i odborný úkol pozorování zákrytů hvězd Měsícem) sloužila Hvězdárna Valašské Meziříčí jako koordinační centrum pro celé Československo a pro ČR a SR i po rozdělení republiky v roce 1993. Síť, kterou založil tehdejší ředitel Bohumil Maleček, se postupně rozrostla až na desítky stanic. Pokles zájmu o pozorování zákrytů byl patrně způsoben tím, že došlo ke zpřesnění údajů, které byly získávány dříve i s pomocí pozorování zákrytů a pocitem některých pozorovatelů, že pozorování zákrytů, kromě planetkových, nemá již co nového přinést. Tento pocit byl přiživován i tvrzeními některých profesionálních astronomů, kteří se však tomuto oboru nevěnovali a získávání údajů pomocí jiných metod přeceňovali. Pozorování zákrytů objektivními metodami má však i v současné době vědecký význam a mohou se do něj plnohodnotně zapojit i amatérští pozorovatelé. Koordinátorem v ČR je nyní ZAS ČAS (Zákrytová a astrometrická sekce České astronomické společnosti) a Hvězdárna Rokycany.
Význam pozorování i metody se během času měnily. Zpočátku pozorování prováděl sám pozorovatel s okem „nalepeným“ k okuláru, čekající na okamžik zákrytu v ruce se stopkami, tastrem chronografu, s pomocí magnetofonu, … Největším problémem při těchto pozorováních je sám pozorovatel, neboť k zaznamenání úkazu dochází s určitým zpožděním (osobní chyba). Osobní chyba je však různá u různých pozorovatelů, ale není stejná ani u jednoho pozorovatele. Její velikost záleží na množství okolností a je tedy obtížné ji „přesně“ určit. Přesnost těchto pozorování mohla být u velmi zkušeného pozorovatele až cca 0,3 s. Dalšími problémy v počátcích pozorování zákrytů byly: (ne)znalost souřadnic pozorovacího stanoviště, zjištění přesného času, přesnosti poloh hvězd – různé katalogy, znalost polohy (dráhy) zakrývajících těles (Měsíce, planetek, …) a tím také problém předpovědí (na náročné výpočty nebyly ani počítače, …). Podle toho, které dvě „věci“ byly lépe známy, bylo možno zpřesnit „věc“ třetí. Z pozorování zákrytů bylo možné určovat souřadnice pozorovacího stanoviště, zpřesňovat polohy hvězd, určovat změny dráhy Měsíce, zpřesňovat dráhy planetek, … Snahou o objektivní pozorování bylo nahrazení pozorovatele, jako zdroje chyb, elektrickým fotometrem. S tehdejší technikou však bylo možné pozorovat pouze jen málo velice jasných hvězd.

Kvalitativním skokem v pozorování je využití CCD kamer. Pro pozorování zákrytů jsou výhodné citlivé černobílé videokamery (začínali jsme s kamerou Oscar, nyní se používá velké množství různých typů – např. Watec 120N+), u nichž lze vložit do obrazu přesný čas. Přesnost těchto pozorování se blíží k 0,02 s. K pozorování lze použít "klasických" CCD kamer (metoda driftu – ale zde je problém s navázáním času) a i digitálních videokamer s přesností ještě o řád vyšší. Zde je však problém s přesným stanovením a navázáním času jednotlivých snímků. Také některé další problémy z dřívějška jsou minulostí: s dostatečnou přesností (metry) lze snadno určit souřadnice (GPS navigace, mapy na webu), přesný čas lze získat ze signálu DCF77 (SRN) nebo z GPS družic, polohy a vlastní pohyby hvězd jsou již také známy s dostatečnou přesností (družice Gaia). Předpovědi téměř jakýchkoliv úkazů si může spočítat na PC sám pozorovatel – např. program OCCULT nebo mít stále k dispozici pomocí programu OccultWatcher s odkazy na zdroje předpovědí.

Typy úkazů, které se požívaly a používají v současné době

  1. Zákryty hvězd Měsícem. Jsou nejčastějšími zákrytovými úkazy. Totální zákryty se používaly ke zpřesnění souřadnic pozorovacích stanovišť, zpřesnění dráhy Měsíce, zpřesnění znalostí o dvojhvězdách (a vícenásobných hvězdných systémech), určení průměru hvězd. Nyní se používají převážně ke zjištění těsných binárních nebo vícenásobných systémů hvězd a jejich výzkumu - úhlové vzdálenosti, jasnosti jednotlivých složek, poziční úhly, určení stavu hvězd podezřelých z dvojhvězdnosti. Totální zákryty samotných hvězd slouží také pro zajištění kontinuity pozorování - pro efemeridový čas. Jsou požadovány i světelné křivky pro program Kepler2 (extrasolární planety). Pro tečné zákryty platí to samé ohledně hvězd a hvězdných systémů jako pro zákryty totální. Kromě toho se tečné zákryty používaly ke zpřesnění profilů v polárních oblastech (pro různé librace jsou jiné profily), požadovány byly hlavně pro tzv. Cassiniho regiony (pro které chyběla data). Dokonce i nyní po mapování a měření měsíčního povrchu pomocí sond Kaguya a LRO nejsou data pro některé oblasti dostatečně hustá. Ač se to zdá neuvěřitelné, je přesnost pozorování s využitím videokamer stejná nebo dokonce i lepší než rozlišovací schopnost HST.
  2. Zákryty hvězd planetkami (malými tělesy Sluneční soustavy), TNO, také planetami a jejich měsíci. Mnohem méně časté než předcházející typ, ale v současné době nejvíce žádané. Planetkové zákryty sloužily a slouží i nyní k zpřesňování drah planetek, jejich tvarů (průřezů) a rozměrů, ke zjištění, zda je objekt binární, má průvodce nebo prstenec (takto byly v roce 1977 objeveny prstence Uranu) nebo atmosféru, popř. její vlastnosti (Pluto 1985, 1988, 2002, 2006). Nyní se jedná o vysoce přesnou astrometrii. Ve spojení se současnou fotometrií lze modelovat tvar objektů ve 3D. Při planetkových zákrytech lze, podobně jako při zákrytech hvězd Měsícem, zpřesňovat údaje o zakrývané hvězdě (např. při jednom pozorování hvězda uvedená v katalogu vůbec neexistovala). Podrobnější údaje o planetkách mohou získat pouze kosmické sondy. Při obrovském množství těchto těles se jeví metoda pozorování zákrytů jako nejúčinnější.
  3. Úkazy (zákryty a zatmění) jupiterových měsíců (série úkazů jednou za šest let - např.- 2015, 2021), ale i méně časté úkazy měsíců Saturnu a Uranu. Kampaně PHEMU organizuje IMCCE (Francie). Slouží ke studiu dynamiky soustavy měsíců Jupitera - zpřesnění drah a určení jejich změn.

Čím pozorujeme

K pozorování zákrytů na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v současné době používáme sestavu skládající se z dalekohledu typu Newton (252/1200 mm), TV kamery Watec 120N+ s reduktorem ohniska a GPS vkladače času do záznamu TIM-10. Kameru i vkladač máme zapůjčeny z Hvězdárny Rokycany. Pro předpovědi úkazů používáme program Occult 4.2 a webovou aplikaci OccultWatcher. Samotné úkazy nahráváme v PC pomocí programu VirtualDub a zpracováváme programy LiMovie (různé verze) a Tangra.

 

autor: Petr Zelený


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje